Článek
Z vyšetřování kauzy mezitím podle NZZ vyplynulo, že manažeři MUS možná upláceli vysoké české státní úředníky, včetně nejmenovaného ministerského náměstka.
Zmíněnou sumu 660 miliónů by mohl částečně získat švýcarský stát, část by mohla připadnout jednotlivým kantonům (regionům). Jde přitom jen o část z celkové sumy 1,2 miliardy franků, o něž se podle švýcarské prokuratury sedm obviněných obohatilo.
Bern Prahu varoval dost dlouho; teď jí zkrátka ujel vlak.
O zmrazené peníze však projevil zájem i český stát. Tomu vznikla podle švýcarské prokuratury škoda ve výši kolem 150 miliónů franků. Švýcarský trestní soud ale dosud odmítl všechny snahy Prahy připojit se k tamnímu řízení.
NZZ připouští, že část peněz by mohla připadnout poškozené firmě (dnes Czech Coal), a případně i českému státu, ale obě strany podle listu ani nevyčíslily své nároky. Vzhledem k tomu, že další strany požadavky nevznesly, mohla by značná část sumy propadnout ve prospěch švýcarské kasy, vysvětluje NZZ.
Pozdní probuzení Prahy
Švýcarský deník se pozastavuje nad "pozdním probuzením Prahy", konkrétně nad tím, že české úřady údajně "léta popíraly, že v případu vůbec došlo k zločinu". Švýcarská prokuratura se prý domnívá, že "Česku zkrátka chyběla vůle případ objasnit".
Česká vláda si nakonec najala právníka a u švýcarského trestního soudu podala hned tři žádosti o připuštění k procesu. Bellinzonský soud ale všechny tři žádosti odmítl s tím, že "Bern Prahu varoval dost dlouho; teď jí zkrátka ujel vlak", napsal NZZ.
Švýcarská prokuratura loni podala kvůli podezření z machinací obžalobu na sedm lidí; bývalých manažerů MUS a Appian Group. Jde o šestici Čechů a jednoho Belgičana. Švýcarský trestní soud však v dubnu žalobu vrátil žalobcům k dopracování. Upřesněnou žalobu o 323 stranách má nyní NZZ k dispozici.
Podvody i uplácení
Podle listu z ní vyplývá, že případ se týká zpronevěry, praní špinavých peněz, podvodu i uplácení politiků. Zjištěn prý byl i nevyjasněný převod peněz na nejmenovaného ministerského náměstka.
V případu kromě toho figurují desítky nastrčených firem ze zhruba desítky zemí od Lichtenštejnska přes Gibraltar po Panenské ostrovy, píše NZZ.
