Světové cíle udržitelného rozvoje jsou ohroženy i kvůli ruské agresi, řekl prezident Pavel v OSN

Česká republika si je podle něj vědoma své globální odpovědnosti a pošle proto v letech 2024 až 2027 čtyři miliony dolarů (asi 92 milionů Kč) do Zeleného klimatického fondu OSN na podporu rozvojových zemí. O tom už dříve rozhodla česká vláda.

„Po pandemii covidu-19 svět čelí katastrofálním následkům ruské agrese proti Ukrajině. Tato válka způsobuje nejen obrovské lidské utrpení, ale také rozsáhlou potravinovou a energetickou krizi,“ řekl dnes český prezident, podle kterého má válka přímý dopad na plnění cílů udržitelného rozvoje „v celosvětovém měřítku“.

„Abychom dosáhli společného cíle do roku 2030, musíme naléhavě poukázat na vazbu mezi mírem, bezpečností, rozvojem, klimatem, životním prostředím a lidskými právy a také klást větší důraz na mír, spravedlnost a silné instituce,“ uvedl prezident na závěr svého zhruba pětiminutového vystoupení.

Pavel také potvrdil český závazek přispět v následujících čtyřech letech do Zeleného klimatického fondu částkou přesahující v přepočtu 90 milionů korun. Příspěvek na podporu boje s klimatickými změnami v rozvojových zemích slíbila česká vláda obnovit na loňském summitu COP 27 v Egyptě a loni na podzim to pak schválila.

Na summitu o plnění cílů udržitelného rozvoje (SDG) Pavel v první části projevu hovořil jako mluvčí skupiny 46 zemí, takzvaných Pathfinders. Také zmínil, že země musejí pro splnění vytčených cílů ještě hodně udělat. „Od přijetí Agendy (2030) nerovnost v rámci jednotlivých zemí a mezi nimi dramaticky stoupla,“ varoval prezident a upozornil, že žijeme „v záplavě překrývajících se krizí“.

Kromě něj na fóru hovořila například i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo prezidenti Palau, Sierry Leone či Kuby. Rovněž Leyenová ve svém vystoupení zmínila „zničující dopad ruské války na Ukrajině“.

Prezident Pavel odsoudil ruskou agresi i při dnešní schůzce s předsedou Valného shromáždění OSN Dennisem Francisem. Zdůraznil na ní, že ruský vpád na Ukrajinu je pošlapáním Charty OSN a základních principů, na kterých organizace stojí, sdělil tiskový odbor Hradu.

Členské státy OSN si v roce 2015 vytyčily dohromady 17 cílů udržitelného rozvoje, které se týkají například boje s chudobou, hladem a násilím, změnami klimatu nebo úsilí o spravedlivější a ekonomicky stabilnější společnost. Jejich plnění se jim však zatím příliš nedaří, podle zástupců OSN jsou na dobré cestě jen u necelé pětiny stanovených cílů.