Článek
Tchaj-wan patří mezi nejdůležitější čínské zájmy. Jakékoli jednání, které by ohrozilo princip jedné Číny, by podle ministra bylo absurdní a nebezpečné a předem odsouzené k neúspěchu. Li zdůraznil, že čím více budou bujet separatistické aktivity za nezávislost ostrovního státu, tím rozhodnější budou čínská protiopatření.
„Čína musí být a bude sjednocená. Je to touha našeho lidu a trend naší doby. Pokud se někdo pokusí oddělit Tchaj-wan od Číny, čínská armáda nebude váhat ani vteřinu. Nebojíme se žádného soupeře a budeme odhodlaně bránit národní suverenitu a územní celistvost,“ řekl Li ve svém projevu.
Peking minulý týden odmítl setkání ministrů obrany Číny a USA. Li na konferenci prohlásil, že vztahy se Spojenými státy mají globální význam. USA by podle něj měly podniknout konkrétní kroky ke spolupráci s Čínou s cílem stabilizovat vztahy mezi oběma armádami.
Pavel se setká s tchajwanskou prezidentkou. Zavolala mi, řekl
Spojené státy za Tchaj-wanem dlouhodobě stojí. Ostrovní stát je důležitý ze dvou důvodů: kvůli téměř monopolní výrobě mikročipů a kvůli svému geografickému umístění. Ne nadarmo americký prezident Joe Biden loni v září hovořil o tom, že v případě napadení Čínou by americká armáda Tchaj-wan bránila.
Peking naopak považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky jedné Číny na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan však od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v pevninské Číně pokračuje režim jedné strany.
Konference, na níž Li odrazoval Západ od pokusu oddělit Tchaj-wan od Číny, se uskutečnila jen den poté, co během rutinní plavby v Tchajwanském zálivu překřížila čínská válečná loď cestu americkému torpédoborci USS Chung-Hoon a kanadské fregatě HSMC Montreal. V pondělí o tom informovalo indo-pacifické velitelství amerického námořnictva.
Americkému torpédoborci překřížila cestu čínská válečná loď
