Článek
Warrena k vynálezu motivovalo nevyjasněné úmrtí jeho otce při letecké havárii poštovního letadla nad Bassovou úžinou mezi Tasmánií a Austrálií v roce 1934. Budoucímu vědci tehdy bylo devět let.
Warren byl původem první Evropan narozen na Groote Eylandt, odlehlém domorodém ostrově na severovýchodě Austrálie. Celý život pracoval v leteckém výzkumném středisku v Melbourne. S nápadem černé skříňky přišel v roce 1953, první prototyp byl ale vyroben o tři roky později a teprve o dalších pět let později poprvé australské úřady rozhodly o instalaci skříněk v kokpitech letadel.
Černá skříňka
| Černá skříňka |
|---|
| Podle mezinárodních úmluv ji ve svých letadlech musejí mít všechny letecké společnosti. První modely zaznamenávaly informace o stroji nebo třeba i části komunikace s pozemní kontrolou na kovové pásky. Byly to vlastně přerostlé žáruvzdorné a pancéřované magnetofony. |
| Moderní černé skříňky jsou v každém velkém letadle hned dvě. Bývají umístěné v zadní části letadla, která se většinou při pádu zdemoluje nejméně. Jsou plné nejmodernější elektroniky. Jedna skříňka zapisuje údaje o letu, druhá nahrává hovory v pilotní kabině. Pevné paměti umožňují zapisovat údaje z tisíců čidel v trupu, nádržích a motorech stroje i všechny hovory posádky. |
| Černé skříňky jsou konstruované tak, aby vydržely obrovskou zátěž. Půl hodiny vydrží teplotu 1100 stupňů Celsia. Mezi jednotlivými ocelovými vrstvami pláště jsou vrstvy pěny, které se v žáru rozpouštějí a skříňku chladí. Při nárazu skříňky vydrží obrovské přetížení (až 100 G) a nevadí jim ani slaná voda. Vysílač, který se při havárii spustí, ke skříňce navádí ty, kteří ji hledají. Signál vydrží zhruba měsíc. |
| Navzdory svému názvu jsou černé skříňky křiklavě oranžové. Prostě proto, že je to barva, která je na většině pozadí, i mezi troskami, nejlépe vidět. |