Článek
Etnický Paštun z Kábulu Mudžáddadí pocházel z respektované rodiny, jejíž členové často působili jako poradci afghánských králů v otázkách náboženství. V pondělí večer podlehl v Kábulu dlouhé nemoci.
AP Mudžáddadího označila za mentora exprezidenta Hamída Karzáího, jenž patřil k protikomunistickému odboji během sovětské okupace Afghánistánu v 80. letech minulého století.
Mudžáddadího Afghánská fronta národního osvobození byla podle AP patrně nejmenší a nejumírněnější z povstaleckých skupin, které proti Sovětské armádě v Afghánistánu bojovaly.
Prezidentského úřadu se Mudžáddadí ujal na dva měsíce po pádu komunistické vlády v roce 1992 na základě dohody podepsané v saúdskoarabské Mekce vůdci všech mudžáhidských skupin, které bojovaly proti sovětským silám. V souladu s dohodou také v červnu 1992 předal moc svému následníkovi Burhánuddínu Rabbánímu, který se však místo plánovaných čtyř měsíců držel u moci čtyři roky.
Sověti v Afghánistánu |
---|
Cílem sovětské invaze do Afghánistánu v prosinci 1979 bylo udržet v zemi spřátelený režim. Moskva původně počítala jen s několikatýdenní operací, ta ale přerostla v devítiletou krvavou válku, v níž na jedné straně stály sovětské okupační jednotky a afghánská vládní vojska a na straně druhé mudžáhidové, podporovaní Pákistánem a Spojenými státy. Poslední sovětský voják ze země odešel 15. února 1989. |
Vzhledem k vysokým ztrátám (v Afghánistánu zahynulo 14 454 sovětských vojáků a přes 35 tisíc dalších jich bylo zraněno), které nakonec z hlediska SSSR nevedly k úspěšnému konci, bývá sovětská válka v Afghánistánu také označována jako sovětský Vietnam. |
Dohoda se zhroutila, což vedlo ke krvavé válce mezi znepřátelenými povstaleckými skupinami, při níž zahynuly desetitisíce lidí, převážně civilistů, než se moci v roce 1996 chopilo hnutí Tálibán.
Za vlády Tálibánu žil Mudžáddadí v emigraci a do Afghánistánu se vrátil až po americké invazi, s jejíž pomocí bylo hnutí Tálibán svrženo.