Článek
„Česko patří k lídrům v boji proti terorismu v oblasti Sahelu, měli bychom v Mali převzít velení mise znovu v létě v roce 2022,“ řekl Babiš v úterý na bezpečnostní konferenci, kterou v Míčovně na Pražském hradě pořádala společnost Jagello 2000.
V Mali čeští vojáci působí jako předsunutá stráž naší bezpečnosti.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) na konferenci řekl, že africká mise bude v nejbližší době pro českou armádu stěžejní. Působení v subsaharské oblasti je podle něj důležité kvůli terorismu, který se odtud šíří do Evropy.
„V Mali čeští vojáci působí jako předsunutá stráž naší bezpečnosti,“ řekl Metnar.
Připomněl, že z Afghánistánu se brzy stáhnou všichni čeští vojáci, ale že budou dál pomáhat cvičit afghánské bezpečnostní složky. „Připravujeme výcvik afghánských sil, který ale bude mimo území Afghánistánu,“ dodal Metnar.
Čeští vojáci v Mali pokračují. I po převratu
K Afghánistánu se vyjádřil i prezident Miloš Zeman, jehož zdravici přečetl šéf zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák.
„Stahování stále považuji za chybu, kterou bychom měli napravit dříve, než se nám to vymstí,“ napsal prezident. Podle něj mělo angažmá Česka ve středoasijské zemi smysl.
„Nedopusťme, aby se Afghánistán stal zase útočištěm teroristických skupin, což, když zvážíme poslední situaci v zemi, reálně hrozí,“ dodal Zeman.
Francouzi chtějí část sil stáhnout
V Mali, které za posledních devět měsíců zažilo dva vojenské puče, působí kolem 120 českých vojáků v rámci mezinárodních misí.
V hlavním městě Bamaku na velitelství mise EU a v nedaleké výcvikové základně Koulikoru je přes šedesát českých vojáků. Minulý rok celé misi, ve které je okolo 700 vojáků z většiny evropských zemí, velel český velitel.
Vozidlo českých vojáků najelo v Mali na výbušninu
Další čeští vojáci, konkrétně ze speciální jednotky prostějovských výsadkářů, jsou od začátku roku se speciálními jednotkami dalších evropských zemí na severu země v rámci operace Takuba, která má za úkol hlavně sledovat islamistické bojůvky a také cvičit místní speciální jednotky.
Operaci v rozlehlé pouštní oblasti na severu země a při hranicích s Nigerem řídí francouzská armáda. Francie, jako bývalá koloniální mocnost v Africe, má v Mali v operaci Barkhane přes pět tisíc vojáků.
Poté, co malijská vojenská junta na konci května kvůli neshodám ohledně složení nové vlády nechala zatknout prezidenta a premiéra, vystoupil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ten varoval, že Francie z Mali stáhne své vojáky, pokud politická nestabilita v této africké zemi povede k větší islamistické radikalizaci.
Minulý týden Macron oznámil, že v nejbližších měsících začnou z operace Barkhane stahovat část francouzských vojáků a celou misi přeorganizují.