Článek
Ašiš, který vede soukromé rehabilitační centrum pro hendikepované děti, prosil lékaře, aby otce hospitalizovali, ale řekli mu, aby se obrátil na státní nemocnici. Začala anabáze, která přes veškerou Ašišovu snahu skončila otcovou smrtí, uvedla na své webové stránce televize Al-Džazíra.
Posadil otce zpět do auta, koupil dvě pětilitrové kyslíkové lahve a začal hledat nemocnici ochotnou pacienta přijmout. „Nasadili jsme otci na ústa masku a vedle něj postavili kyslíkové lahve. Odjeli jsme do centra léčby pacientů s covidem-19 ve čtvrti Lalbagh. Vyplnil jsem registraci s pomocí krizové linky COVID, ale odmítli nás v této soukromé nemocnici a pak i ve vládní. Všichni požadovali doporučující dopis z úřadu hlavního zdravotního referenta. Tak jsme jeli tam. Musel jsem čekat, bylo tam hodně lidí. A pak přišli policisté a úřad vyklidili,” popsal Ašiš marnou anabázi.
Vražedná byrokracie
V Lakhnaú v první půlce dubna museli mít takový doporučující dokument všichni hospitalizovaní s covidem-19. K jeho získání se musel pacient prokázat testem PCR potvrzujícím infekci. Praxe vyvolala značnou kritiku a úřady státu Uttarpradéš od ní později upustily.
Pražští hygienici zaznamenali výskyt indické mutace
Ašiš pak objel mnoho soukromých i státních zařízení, ale nikde neuspěl. „Přicházel jsem jako žebrák a mnoho nemocnic jsem také obtelefonoval. Otec chtěl, abych ho odvezl domů, že to bude dobré. Ale viděl jsem, že se jeho stav horší,” řekl Ašiš, který za svého zběsilého hledání musel dvakrát doplnit kyslíkové lahve.
„Po 36 hodinách se nám podařilo s pomocí mého přítele lékaře najít soukromou kliniku, která byla otce ochotná přijmout,” sdělil muž. Bylo ale pozdě, protože pan Kumár zemřel ráno 16. dubna.
Místo se uvolnilo už pozdě
Následující den Ašišovi zavolali z centrálního střediska COVID a řekli mu, že mají pro otce lůžko v nemocnici. „Bylo to jako rána dýkou. Kdyby to bylo o pouhé dva dny dříve, mohlo být vše jinak,” řekl Ašiš.
Covidová katastrofa v Indii: Statisíce nakažených, chybí kyslík a lůžka v nemocnicích
Teď má pozitivní test on i jeho žena, takže jsou v izolaci. „Netuším, zda mám truchlit pro otce, jehož jsem nedokázal zachránit, nebo se postarat o sebe a o ženu. Nevím, jak se vypořádat se smutkem, ale kdyby vláda zasáhla patřičně včas, mohlo by se vést mé rodině a tisícům jiných rodin jinak,” řekl Ašiš.
Pokud vláda rezolutně nevyhlásí dramatická opatření proti epidemii, stane se Uttarpradéš dalším ohniskem covidu-19. Mrtvých tam rychle přibývá, stejně jako kremací, zato lůžek a kyslíku je nedostatek.
Uttarpradéš je jeden z nejlidnatějších indických států. Žije v něm 200 milionů lidí a infikovaných tam přibývá denně více než 22.000. Centrální vláda počítala s tím, že do konce dubna tam bude denně i 190.000 případů. Epidemie má vrcholit v polovině května a v červnu a červenci pak ustoupit, soudí centrální indický úřad pro covid-19. Tento týden bylo ve státě přes 300.000 infikovaných a téměř 12.000 mrtvých.
Před odletem z Indie měli všichni cestující negativní test, po příletu bylo vše jinak
Lékař Khuršíd Singh Bhatí, který pracuje v soukromé nemocnici v Dillí pro pacienty s covidem-19, říká, že jde o mimořádný stav. „Situace na odděleních je hrozná. Někdy musíme uložit na jednu postel dva lidi, abychom zachránili jejich životy. Oddělení pracují nad rámec svých kapacit a počet přicházejících pacientů je nepředstavitelný. Když někdo zemře, cítíme my lékaři smutek a zároveň úlevu. Můžeme dát ventilátor a kyslík někomu, kdo má ještě naději na záchranu. Vláda by měla okamžitě povolat na pomoc armádu a dát k dispozici co nejvíc lůžek, protože ten virus se šíří nepředstavitelnou rychlostí,” řekl Bhatí.