Článek
Čína se do konfliktu nehodlá vměšovat dodržujíc proklamovanou neutralitu v "domácích záležitostech jiných států". Zdržela se také hlasování o libyjské rezoluci v Radě bezpečnosti, která předcházela vojenskému zásahu ze strany Francie, Británie a USA, potažmo NATO. Narozdíl od Ruska, které se také zdrželo, ale nezměnila stanovisko a nepožaduje odchod libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, jak ho nyní žádá Moskva.
Přesto je návštěva Džibríla považována za další ránu pro Kaddáfího.
Peking nedávno vystupňoval snahy dovést oba znesvářené tábory v Libyi k dohodě. S představiteli Národní rady jednal už dvakrát, Kaddáfího ministr zahraničí Adbelátí Obajdí byl v Pekingu počátkem měsíce.
Je možné, že Džibríl požádá Čínu o finanční pomoc. Povstalci si stěžují na nedostatek prostředků, což podle nich vede k pokračování patové situace. Peníze jim zatím slíbily Itálie, Francie, Kuvajt a Katar.
Čína má stejně jako spojenci v Libyi ropné zájmy. Kvůli konfliktu musela ze země stáhnout 30 000 svých pracovníků.
V Británii sílí odpor k delší akci
Boje v Libyi trvají od poloviny března a nepřinášejí posun. V koalici se mezitím objevily rozpory. Zejména Britové řeší, zda budou mít na delší akci prostředky. Ke kritickému a varovnému hlasu prvního lorda admirality Marka Stanhopea z minulého týdne se v úterý v komentáři v deníku The Daily Telegraph přidal druhý nejvyšší velitel královského letectva Simon Bryant.
Napsal, že je kladena příliš velká zátěž na letce i techniku. Morálku mezi letci označil za křehkou, narůstá také nespokojenost se snižováním rozpočtu a krácení osobních příplatků. Varoval, že letectvo se ocitne ve vážných potížích, budou-li akce v Libyi pokračovat ještě v říjnu.
