Článek
Hroši obojživelní tráví značnou část života ve vodě. Obývají jezera a řeky v subsaharské Africe a jejich populace se odhaduje na 115 000 až 130 000 jedinců. Kromě obchodu s částmi jejich těl včetně zubů je ohrožuje také ztráta a zhoršování životního prostředí a účinky globálního oteplování.
S hrochy se zatím také může legálně obchodovat pro komerční účely a lovecké trofeje podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).
Návrh na ochranu
Před dalším zasedáním konference CITES, která se uskuteční letos v listopadu v Panamě, navrhlo deset západoafrických zemí včetně Toga, Gabonu a Mali, aby hroši získali nejvyšší ochranu v rámci CITES a byli zařazeni do Přílohy I Úmluvy. Nyní jsou hroši zařazeni do Přílohy II, což znamená, že jim nutně nehrozí vyhynutí, ale mohlo by se tak stát, pokud nebude regulován obchod s nimi.
Hmyz vymírá. Čínskou cestu „lidských opylovačů“ Evropa nechce, má jiný návrh
V případě schválení by tato změna znamenala úplný mezinárodní zákaz obchodu s částmi hroších těl, který by pomohl odvrátit úbytek tohoto druhu. Odhaduje se, že v letech 2009 až 2018 bylo legálně obchodováno s nejméně 77 579 částmi těl hrochů a výrobky z nich.
V roce 2016 byli hroši na Červeném seznamu Mezinárodního svazu na ochranu přírody (IUCN) klasifikováni jako zranitelní vůči vyhynutí, přičemž lokální úbytek zejména v západní Africe vyvolává obavy o přežití druhu v některých z 38 afrických zemí, kde se hroši vyskytují.
Postupný konec kokainových hrochů, úřady je kastrují
Hroch patří mezi nejtěžší suchozemská zvířata na světě; samci mohou vážit až 1800 kg a často žijí ve velkých skupinách. Ke zranitelnosti tohoto druhu přispívá i skutečnost, že březost hroších samic trvá osm měsíců a pohlavní dospělosti dosahují až v devíti nebo deseti letech.
Návrhy na zvýšení ochrany hrochů ovšem pravděpodobně nijak neovlivní malou populaci těchto savců, která žije v Kolumbii, kde se úspěšně rozmnožila ze zvířat chovaných v soukromé zoo někdejšího drogového bosse Pabla Escobara. Podle ekologů jde v případě Kolumbie o invazivní druh, který by měl být zlikvidován.