Žádné ženy ani řeči o jejich právech. Tálibán si dal podmínky pro jednání s OSN v Dauhá

Předchozích dvou jednání v Dauhá se Tálibán nezúčastnil – na první konferenci loni v květnu jeho zástupci pozvánku nedostali, na druhém jednání letos v únoru také chyběli, když šéf OSN António Guterres prohlásil, že skupina předložila seznam nepřijatelných podmínek, které organizátorům „upíraly právo hovořit s ostatními představiteli afghánské společnosti“.

Na dotaz ohledně aktuálních požadavků Tálibánu ale zástupci OSN odpovídat nechtěli. „V této fázi přípravy na konferenci stále probíhají,“ reagoval pouze mluvčí organizace Farhan Haq. „Chceme zajistit, aby byla v Afghánistánu respektována právoplatná role žen ve společnosti, jako tomu musí být všude na světě,“ dodal.

Napjatou atmosféru před jednáním v Dauhá dokládá i slovní přestřelka mezi fundamentalisty a zástupci OSN poté, co zvláštní zpravodaj OSN pro Afghánistán Richard Bennett v nové zprávě Tálibánu vyčetl „systematické porušování základních lidských práv žen a dívek“, které by podle něj mohlo být považováno za „zločin proti lidskosti“.

Tálibán se hned ohradil. „Někteří členové Organizace spojených národů, zejména Richard Bennett ve své zprávě, se pokoušejí poskvrnit naše vnímání před nadcházejícím jednáním v Dauhá,“ uvedl mluvčí fundamentalistů Zabíhulláh Mudžáhid. „Bohužel, někteří jednotlivci v rámci OSN se neustále snaží prezentovat zkreslený obraz Afghánistánu a zastínit významný pokrok několika omezenými problémy,“ dodal.

„Mezinárodní společenství chce bohužel jednat s Tálibánem, takže jejich vlastní agenda pro něj vždy byla důležitější než ženy z Afghánistánu, demokracie nebo cokoli jiného,“ citoval The Guardian v této souvislosti někdejší afghánskou ministryni pro záležitosti žen Habibu Sarabiovou, která se ještě před vládou Tálibánu stala také první ženou v čele některé z afghánských provincií.

„Tato situace je nepřímým podrobením se vůli Tálibánu. Právo, demokracie a udržitelný mír nejsou možné bez zapojení poloviny společnosti, kterou tvoří ženy. Nemyslím si, že jsme se poučili z minulých chyb,“ přizvukovala jí Sima Samarová, další afghánská exministryně pro záležitosti žen, která nyní žije v exilu. „Není to jen problém žen, ale problém každé rodiny a každého otce, bratra, dítěte a manžela,“ dodala Samarová.

V roce 2021, kdy ozbrojenci Tálibánu ovládli Afghánistán, prohlašoval mluvčí fundamentalistů Mudžáhid, že ženy budou mít svá práva a budou se moci zapojit do vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí života. Skutečnost je taková, že dívky starší 12 let mají zakázáno navštěvovat školy a ženy mají zakázáno pracovat ve veřejném a soukromém sektoru, s výjimkou zdravotnictví a několika dalších resortů.

Ženám není ani dovoleno cestovat na delší vzdálenosti, pokud nejsou doprovázeny mužským příbuzným, a mají zakázáno navštěvovat veřejná místa, jako jsou parky, tělocvičny nebo lázně, upozornila stanice Hlas Ameriky.