Článek
Osmašedesátiletý Mišál se narodil v Silwadu na Západním břehu Jordánu, ale již v jedenácti letech s rodinou zamířil do Kuvajtu. V patnácti letech se přidal k islamistické skupině Muslimské bratrstvo, z níž během prvního palestinského povstání proti izraelské okupaci na konci osmdesátých let vznikl Hamás, rekapituluje agentura Reuters.
Původně Mišál působil jako učitel, než jej uvěznění většiny lídrů hnutí přimělo začít za palestinské zájmy lobbovat v zahraničí. V roce 1996 se stal hlavou politické větve organizace a o rok později se stal palestinským hrdinou, když přežil izraelský pokus o atentát.
K tomu došlo v hlavním městě Jordánska Ammánu, kde mu agenti Mosadu na ulici před jeho kanceláří vpíchli jed. Podezřelí byli zadrženi a tehdejší jordánský král Husajn Izraeli pohrozil jejich oběšením a odstoupením od mírové dohody mezi oběma zeměmi, pokud Mišál neposkytne protijed. Tehdejší a opět současný izraelský premiér Benjamin Netanjahu nakonec Husajnovi vyhověl.
Další ze seznamu. Vojenský šéf Hamásu je po smrti
Nejvyšším představitelem Hamásu se Mišál stal o sedm let později po zabití Šejcha Ahmada Jásina a Abdala Azíze Rantísího. Organizaci vedl z exilu v Damašku, který však v roce 2012 opustil, když si syrský prezident Bašár Asad došlápl na podporovatele povstání proti němu, k nimž Mišál patřil. Od té doby přebývá střídavě v katarském Dauhá a egyptské Káhiře.
Byl to právě odchod ze Sýrie, který oslabil jeho postavení v čele Hamásu. Poškodil jím totiž vztahy nejen s Damaškem, ale i s Teheránem. Následně se o moc začali ucházet rivalové operující přímo v Gaze. Definitivně se pak odepsal pokusem usmířit se s hlavou Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Toho Hamás v roce 2007 připravil o kontrolu nad Gazou v občanské válce.
V roce 2017 tedy Mišál odstoupil a nahradil jej jeho zástupce Haníja. Podle informací pocházejících zevnitř teroristické organizace je ovšem Mišál po atentátu na jeho nástupce horkým favoritem na návrat do čela Hamásu. Jako jeho jediný možný rival je zmiňován Chalíl Hajja, jenž je momentálně v čele delegace Hamásu jednající s Izraelem o příměří. Tomu hraje do karet hlavně to, že je oblíbencem Íránu.
Ačkoliv se Mišál může proti Hajjovi zdát jako umírněný, jde o umírněnost skutečně relativní. Po teroristickém útoku na Izrael ze sedmého října, během nějž ozbrojenci Hamásu zabili přibližně 1200 lidí a dalších 251 unesli do zajetí a kterým začali válku v Gaze, jež si dosud vyžádala přes 39 tisíc palestinských životů, si Mišál pochvaloval, že útok přinesl palestinskou otázku zpět do středu světové agendy.
Dále pak všechny Araby a muslimy vyzýval, aby se do bitvy proti Izraeli zapojili. Uvedl též, že po válce budou o řízení Gazy rozhodovat už jen Palestinci.