Za to, že jsou rukojmí stále v Gaze, může jen Netanjahu, říká odvolaný ministr obrany

„V Gaze už nemáme co dělat. Velké úspěchy již byly dosaženy. Obávám se, že tam zůstáváme jenom proto, že tam chceme být,“ řekl podle izraelských médií příbuzným rukojmích Galant. Popřel také opakované tvrzení, že izraelské jednotky musí v Gaze zůstat, aby vytvořily stabilitu. Je to podle něj „nevhodná myšlenka, kvůli které se riskují životy vojáků“.

Během rozhovoru s rodinami rukojmích měl Galant také říct, že jedinou osobou, která rozhoduje o přijetí a nepřijetí dohody s Hamásem o jejich vydání, je premiér Netanjahu, píše deník The Guardian. Premiérovo uvažování ohledně jednání přitom dle něj není „ani vojenské, ani politické“.

Dohodu, jež by umožnila propuštění rukojmích výměnou za vydání v Izraeli vězněných Palestinců a za zpočátku dočasné příměří, se s oběma stranami konfliktu již od května snaží vyjednat administrativa amerického prezidenta Joea Bidena. Důvodem, proč se to dosud nepovedlo, je tak podle Galanta čistě Netanjahu.

Ten se také rozhodl ponechat jednotky Izraelských obranných sil (IDF) ve Filadelfském koridoru na hranici mezi Gazou a Egyptem, což je podle Hamásu nepřijatelné. Po tomto rozhodnutí uváděly i zdroje z americké diplomacie, že nyní Netanjahua vnímají jako velkou překážku na cestě k míru.

„Velitel IDF a já jsme řekli, že k setrvání ve Filadelfském koridoru není žádný bezpečnostní důvod. Netanjahu řekl, že má diplomatickou důležitost. Říkám vám, že žádnou diplomatickou důležitost nemá,“ řekl k záležitosti ve čtvrtek Galant.

Vyjádření odvolaného ministra vyvolala v Izraeli značný rozruch. Obzvláště proto, že nahrála rodinám rukojmích a izraelské opozici, které Netanjahua již měsíce obviňují, že konflikt v Gaze prodlužuje jen proto, aby oddálil příští volby a vyhnul se ztrátě moci. Izrael naopak vpádem na jih Libanonu, jenž je odvetou za raketové útoky hnutí Hizballáh, otevřel na Blízkém východě druhou frontu.

Hizballáh před izraelskou pozemní ofenzivou dlouhodobě uváděl, že s útoky skončí hned, jak Izrael přestane bombardovat Palestince v Gaze. Kritici, kteří vezmou tvrzení jako pravdivé (vzhledem k předchozím útokům Hizballáhu), pak mohou Netanjahua vinit z pokračujících bojů na obou frontách.

Konflikt na Blízkém východě se rozhořel po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, při němž bylo zabito 1200 lidí a dalších 251 odvlečeno do zajetí v Gaze. Tam by jich mělo zůstávat ještě kolem stovky, ale mnozí rukojmí už jsou izraelskými úřady považováni za mrtvé.

Třináct měsíců izraelské protiofenzivy v Gaze si podle čísel Hamásem kontrolovaného ministerstva zdravotnictví, s nimiž OSN, další mezinárodní organizace i IDF pracují jako s převážně důvěryhodnými, vyžádalo více než 43 tisíc palestinských životů. Za stejnou dobu izraelské útoky na území Libanonu zabily další tři tisíce lidí, většinu z nich za posledních šest týdnů.