Článek
Extremisté podle deníku požadují za 39letého bývalého vojáka Dalibora S. 500 000 amerických dolarů, tedy zhruba 12,5 miliónu korun.
Rakouské ministerstvo zahraničních věcí to však podle ČTK popřelo. Jde podle něj o fámu. Mluvčí úřadu Martin Weiss uvedl, že neexistují ani zaručené informace o tom, jaká skupina pracovníky unesla. Přitom ministerstvo dříve tvrdilo, že to byla organizace hlásící se k Islámskému státu. [celá zpráva]
Rakušanům pomáhá Srbsko, které má mít v Libyi dobré kontakty ještě z dob Jugoslávie. Pomáhá ovšem také proto, že Dalibor S. je srbského původu.
Rakušan byl jedním z devíti pracovníků rakouské společnosti VAOS, které po přepadení ropného pole Ghaní počátkem března radikálové unesli. Mezi unesenými je i Čech Pavel Hrůza, který tam pracoval jako kuchař.
České úřady požadavek na výkupné nedostaly. „Žádný jsme nezaznamenali,” řekla Novinkám mluvčí ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronová.
Rozštěpená země
Libye se po svržení režimu Muammara Kaddáfího, k němuž dopomohla vojenská intervence Francie, Velké Británie a USA, rozpadá. Vláda ztratila kontrolu nad klíčovými pobřežními městy, parlament se dokonce musel přestěhovat z Tripolisu do Tobrúku. Prostupnými hranicemi v poušti volně proudí běženci ze subsaharské Afriky i bojovníci a zbraně.
Vzrůstá vliv islámských extremistů, kteří se nedávno přihlásili k Islámskému státu ovládajícímu části Iráku a Sýrie.
Nástup radikálů znepokojuje Egypt, který nedávno vyzval k mezinárodní vojenské akci v Libyi.
Ministerstvo zahraničí ČR Čechům cestu do Libye nedoporučuje. Česko stejně jako řada jiných zemí před časem uzavřelo ambasádu v Tripolisu. Kvůli únosu z pole Ghaní vyslala Praha do země dva pracovníky a svého zástupce má také v rakouském krizovém štábu.