Za německé peníze se postavila v Afghánistánu mešita

Proč se afghánská vláda navzdory západnímu výcviku tálibům tak rychle vzdala, má několik důvodů. „Byli špatně motivovaní, neměli vůli bojovat,“ říká Tophoven.

Armáda byla etnicky velmi početná. Mnozí vojáci byly nasazení daleko od svých rodin a chyběly jim rodinné vazby, což podkopalo morálku.

Často nedostali plat a „zkorumpovaná klika armádních představitelů“ se o osud vojáků nestarala. „Navzdory výcviku afghánští vojáci neměli schopnosti operativně vést boj. Spoléhali se na USA, zejména co se týče operací letectva,“ uvedl.

Tálibán navíc podle něj změnil a vylepšil bojovou taktiku. „Poté, co v říjnu 2001 Tálibán ztratil v Afghánistánu svou poslední základnu, přešli Tálibové na taktiku partyzánské války,“ řekl.

Podle něj vyrostla nová generace bojovníků, která nastudovala partyzánské boje malých válek americké armády.

„Po celé zemi se vytvořily malé flexibilní buňky s velmi plochou hierarchií. Cílem bylo podkopat morálku západních ‚okupačních vojsk‘ a na celostátní úrovni zasazovat údery,“ popsal.

„Partyzánská válka se stala masivnější a profesionálnější a nemohla být vyhrána konvenčními vojenskými prostředky,“ dodal Tophoven.

Největší chybou Západu bylo to, že mentalita Afghánců nebyla pochopena.

„Západní politici zemi nikdy nerozuměli. Pro ně to byl jen úkol v rozlehlé, vzdálené zemi. Ve spěchu tam chtěli nastolit demokracii a lidská práva. Mentalita Afghánců nebyla pochopena,“ prohlásil Tophoven.

„Západní hodnoty nelze jednoduše vnutit zemi jako Afghánistán a rozhodně není možné vybudovat demokracii přes noc. To byl fatální mylný úsudek,” doplnil.

Problémem byla také totální nekoordinovanost a nekomunikace v pomoci této zemi. A hned uvedl příklad.

„V jedné afghánské vesnici se postavila mešita. Z německých peněz, které pocházely z ministerstva zahraničí. Později se zjistilo, že se tam agitovalo proti Západu a místo se stalo hotspotem islamistické propagandy.”

„Vzápětí se podle něj zjistilo, že ministerstva zapojená do operace v Afghánistánu spolu nekomunikovala. Neexistovala koordinace, centrální bod. Každý měl své vlastní projekty,“ dodal.

Jaký dopad bude mít nová situace v Afghánistánu na mezinárodní terorismus, je zatím velká neznámá. Otázkou je, zda se Afghánistán nestane teroristickým biotopem, jako tomu bylo před rokem 2001.