Z Kaddáfího se stává nejhledanější uprchlík světa. Má dolary a zná úkryty

„Je to jako se Saddámem Husajnem, Usámou bin Ládinem, Karadžičem a Mladičem. Čím déle to trvá, tím větší mají šanci uniknout na místo, které se dá obtížněji vystopovat,“ citoval nedělník The Sunday Telegraph (ST) bývalého šéfa OSN pro Bosnu Paddyho Ashdowna. „Jakmile zakotví na bezpečném místě stranou bojiště a ocitnou se mezi lidmi, kteří je považují za hrdiny, jde o obtížný a dlouhodobý úkol,“ dodal.

Důležité jsou peníze, za něž si Kaddáfí může koupit mlčenlivost, a předchozí rozpracovanost útěku. To může být jeho plus. Jednak má milióny dolarů v hotovosti, jednak se soudí, že si přivlastnil část libyjských zlatých rezerv k zaplacení strážců. Tak to alespoň naznačil exguvernér centrální banky Frahát Bengdara.

Rebelům pomáhají členové britských elitních jednotek SAS, kteří operují v oblasti už měsíc. Jeden znalec prohlásil: „Libyjci znají terén a mají kontakty, takže získají nejčerstvější informace. Nechceme, aby se muži SAS pohybovali někde poblíž, až se Kaddáfího podaří dopadnout. To musejí udělat Libyjci.“

Plukovník si dobře prostudoval, jak se dřívější nejhledanější zločinci vyhýbali zatčení. Není vyloučeno, že se podobně jako Saddám (kterého nakonec našli v podzemním úkrytu na okraji vesnice v jeho domovském Tikrítu) pokusí vrátit ke kmenovým kořenům; buď do pobřežní domovské Syrty, anebo do pouštní Sabhy, kde chodil do školy. Obě města za něj prosperovala a někteří místní by považovali za čest skrýt muže, jejž stále nazývají „vůdcem“.

Kaddáfí ale může mířit rovnou do jiholibyjské pouště, krajiny měsíčních hor a rozsáhlých písečných dun. Na území o rozloze Francie, postrádajícím silnice, zato trpícím úděsným vedrem a písečnými bouřemi, by hon na něj znamenal velký logistický problém. Značná část jihu je navíc zaminovaná, což je dědictví Kaddáfího války s Čadem v 70. a 80. letech. Jeden bývalý vládní právník tvrdí, že tudy už do Nigeru, Mali a Čadu uprchla řada prominentů.

Ale i kdyby Kaddáfí tuto cestu použil, jen málo dalších zemí by bylo ochotno jej přijmout. Jestliže na něj Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač, každý ze 116 signatářských států je povinován jej vydat. To teoreticky vylučuje i Venezuelu, jejíž prezident Hugo Chávez sliboval, že Kaddáfímu nabídne útočiště. „I kdyby se Chávez rozhodl nebrat ohledy na mezinárodní odsouzení, hrozily by mu vážné důsledky,“ říká profesor Malcolm Shaw z Cambridge.

Obdobně ani Saúdská Arábie – která poskytla azyl tuniskému Zín Abidínu bin Alímu a ugandskému Idi Aminovi – není pro Kaddáfího žádnou volbou. Byl totiž obviněn, že v roce 2003 vydal rozkaz k atentátní akci proti korunnímu princi Abdulláhovi.

V sobotu proskočily zprávy, že přes hranici z Libye do Alžírska projelo šest mercedesů, možná i s Kaddáfím. Alžír to ale dementoval.

Dalším z útočišť by mohlo být Zimbabwe, také stát, který se obrátil k ICC zády. O víkendu některé divoké zprávy tvrdily, že Kaddáfí uprchl v noci na předměstí Harare. Tyto spekulace ale mají velkou trhlinu. Kaddáfí totiž musí dobře vědět, že stařičký Robert Mugabe se netěší dobrému zdraví a že by případným hostitelem nemusel být už dlouho.