Článek
Honduraská skupina nyní čítá 600 až 800 lidí, což je podstatně méně než vloni na podzim, kdy se k několikatisícovým karavanám přidalo z Hondurasu asi 2500 lidí. Očekává se, že se ke skupině přidají během cesty ještě další stovky lidí. Někteří migranti zvažují, že nepůjdou až do Spojených států, ale zůstanou v Mexiku. Zhruba polovina lidí jde pěšky, ženy a děti vyjely minibusy.
„Je před námi těžká cesta, ale já doufám, že prezident Donald Trump se dá obměkčit, že nebude tak přísný a nechá nás projít,“ řekl agentuře Reuters 24letý Darwin Pérez, který si hodlá v USA najít slušnou práci. Na americké hranici je ale bude čekat policie posílená o vojáky a připravená zabránit jim v cestě do země.
Nová karavana míří do USA ve chvíli, kdy eskaluje mezi prezidentem Trumpem a demokratickými zákonodárci spor o financování zdi podél hranice s Mexikem. Kvůli tomu je více než tři týdny pozastaven provoz části amerických vládních úřadů, což je nejdelší podobný výpadek v historii USA. Pro Trumpa je zastavení ilegální migrace z Mexika klíčovým tématem a již od své předvolební kampaně v roce 2016 slibuje, že na hranici dlouhé 3200 kilometrů nechá postavit bariéru.
Migrační karavany se organizují už několik let, mimo jiné proto, aby upozornily na problémy s chudobou a násilím v latinskoamerických zemích. Lidé chodí ve větších skupinách i kvůli nebezpečnému přechodu přes Mexiko, kde působí drogové gangy a často osamělé uprchlíky unášejí a využívají na nucené práce.