Článek
Podle vědeckého týmu pod vedením Nora Andreasa Stohla se po havárii ve Fukušimě uvolnilo 35.800 terabecquerelů radioaktivního cesia 137. To by představovalo 42 procent z množství radioaktivity, která unikla po výbuchu reaktoru v Černobylu, což byla dosud nejhorší civilní jaderná havárie v historii. Japonské úřady přitom v červnu uvedly, že se do atmosféry dostalo jen 15.000 terabecquerelů radioaktivního cesia.
Vědci také dospěli k závěru, že pětina uvolněného cesia spadla na Japonsko. Zbytek tohoto prvku, který má poločas rozpadu 30 let, vítr odnesl nad Tichý oceán.
Studie dále uvádí, že se při fukušimské havárii dostalo do atmosféry 16,7 miliónu terabecquerelů xenonu 133, což je podle vědců největší únik tohoto radioaktivního vzácného plynu, ke kterému nedošlo při testování jaderných zbraní. Xenon 133 je ale poměrně neškodný a má poločas rozpadu přibližně pět dní.
Letos v březnu udeřilo v moři nedaleko severovýchodního Japonska zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály. Otřesy způsobily rozsáhlé škody a vyvolaly vlnu cunami, která pobřežní oblasti dále zpustošila. Zemětřesení a cunami poškodily elektrárnu ve Fukušimě a vyřadily z provozu systémy, jež měly v podobném případě zařízení odstavit. Důsledkem byla druhá nejhorší jaderná havárie v dějinách.