Článek
Podle deníku je návrh jen jedním z mnoha týkajících se uzavření Guantánama. Vláda chtěla věznici uzavřít do roka od nástupu Obamy do funkce, později však musela přiznat, že to nestihne. Kromě technických problémů zejména s přesunem vězňů je záležitost komplikovaná z právního hlediska, protože většina lidí je na Guantánamu zadržovaná bez obvinění.
Vyslat lidi podezřelé z napojení na al-Káidu do zemí jako Jemen či Afghánistán by bylo kontroverzní. Proti přesunu vězňů na základnu Bagrám severně od afghánského hlavního města Kábulu se vyslovil i velitel sil USA a NATO v zemi generál Stanley McChrystal. Tvrdí, že by to přineslo jen negativní publicitu. Afghánci mají Bagrám stále spojený s minulými týráními, i když bylo vězení přesunuto. Navíc i Bagrám má být příští rok předán do správy afghánských úřadů.
V USA je nechtějí
Nejmenovaný zdroj z Pentagonu nicméně volbu Bagrámu v rozhovoru pro LAT hájil: „Nikdo z nás není nadšený žádnou z možností, jež se nám nabízejí, ale Bagrám by mohla být ta nejméně špatná“. Podle zdroje McChrystal podporuje v Bagrámu zadržování bojovníků z Pákistánu, jestliže mají jejich aktivity spojitost s děním v Afghánistánu.
Alternativa využití věznice na půdě USA je považována za méně praktickou, protože by to znamenalo vřazení případů vězňů do amerického justičního systému. V Kongresu je proti takovému řešení silná opozice.
Na základně Bagrám je v současnosti zhruba osm stovek vězňů. Také ve věznici Guantánamo od jejího zřízení v roce 2002 končili především podezřelí z Afghánistánu a Pákistánu. V zařízení zůstává necelých 200 vězňů.