Článek
Němci parník potopili 4. listopadu 1942 zhruba 770 kilometrů na jih od ostrova Svatá Helena. Loď se tehdy vracela z Bombaje do Anglie a kromě jiného vezla dva tisíce černých beden se sto tunami stříbrných mincí v hodnotě téměř 50 miliónů dolarů.
Německá ponorka U-68 zasáhla britský parník jedním torpédem, načež její kapitán Karl-Friedrich Merten velkoryse počkal dalších dvacet minut, aby mohla proběhnout evakuace, než parník poslal definitivně ke dnu. Na záchranné čluny stačilo přestoupit 296 z celkem 302 lidí na palubě. Merten jim pak údajně bezchybnou angličtinou oznámil: „Dobrý večer, omlouvám se, že jsme vás potopili.“
Lidé na člunech nicméně na záchranu čekali ještě tři týdny, během nichž 104 zemřeli.
Vyzvednutí z rekordní hloubky
Loď i se sto tunami stříbrných rupiových mincí britského ministerstva financí skončila na mořském dně, dokud ji na objednávku Londýna s pomocí moderních sonarů a robotických zařízení neobjevil tým zkušeného hledače Johna Kingsforda z firmy Deep Ocean Search.
Jedna z nalezených mincí
„Náš výzkum narazil na obvyklé nesrovnatelnosti mezi pozičními údaji od posádky ponorky a údaji lodních důstojníků,“ uvedla společnost. Nakonec se i za spolupráce s dvěma desítkami francouzských oceánografů podařilo určit místo, kde by se vrak mohl nacházet. Rozlomen vedví ležel pod vrstvou naplavenin v hloubce 5150 metrů.
Našli ho hned napoprvé. „Po dvou hodinách sestupu do hloubky odeslala robotická ponorka první snímky. Bylo to neuvěřitelné,“ popsala členka expedice Maeva Ondaová pro francouzský list Le Figaro.
Firma uvedla, že neupřesnila, kolik mincí vylovila, uvedla však, že jich bylo několik desítek tun. Při svém posledním ponoru 25. září 2013 zanechala expedice u vraku památeční vzkaz o objevu vraku a pokladu.