Článek
Vyplývá to z loňské zprávy amerického velvyslance v Tripolisu, která na veřejnost unikla prostřednictvím serveru WikiLeaks.
Depeše zaslaná velvyslancem Genem Cretzem do Washingtonu po setkání s šéfem libyjské správy národního majetku Mohamedem Lajásem koncem ledna loňského roku shrnuje možnosti výhodného podnikání amerických firem v Libyi.
Lajásův úřad je podle Cretzova hlášení pod Kaddáfího kontrolou, přičemž takový úřad v blízkovýchodních zemích bohatých na ropu funguje jako přední nakladatel s penězi získaných z prodeje ropy.
„Lajás tvrdil, že úřad LIA má likvidní aktiva za 32 miliard dolarů, a poznamenal, že několik amerických bank spravuje 300 až 500 miliónů dolarů z prostředků úřadu,“ napsal ambasador.
Šéf libyjského úřadu uvedl, že většina aktiv je uložena v bankách, což zajišťuje slušné výnosy v dlouhodobém časovém horizontu. Cretz poznamenal, že Lajás má kancelář v Londýně a raději než v USA uzavírá obchody v Británii kvůli „nekomplikovanému daňovému systému“. Upozornil, že libyjský úřad v Londýně investuje také do nemovitostí.
Madoffa odmítl
Oba muži loni v lednu hovořili též o údajných libyjských investicích v pyramidové hře na principu Ponziho schématu doživotně odsouzeného amerického finančníka Bernarda Madoffa. Lajás popřel zprávy tisku, že jeho úřad do systému vložil 100 miliónů dolarů. Připustil ale, že měl dvě nabídky k investicím, přičemž ho jednou oslovil samotný Madoff. Lajás nabídky odmítl.