Článek
Cílem varování je především upozornit úřady na celém světě, aby se připravily na možné vypuknutí nemoci. Už v úterý zdravotnická agentura Africké unie vyhlásila nejvyšší stupeň ohrožení veřejného zdraví na celém kontinentu.
„Je to něco, co by nás mělo znepokojovat všechny… Potenciál dalšího šíření mimo Afriku je velmi znepokojivý,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Jeho organizace vyhlášením „stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“ dala na doporučení nezávislých expertů.
Od ledna 2022 se v 16 afrických zemích objevilo 38 465 případů mpoxu a 1456 nakažených zemřelo. Letos je případů ve srovnání s loňským rokem o 160 procent více. Nejpostiženější je Kongo; v zemi, kde se nemoc poprvé objevila v roce 1970, od začátku letošního roku zdravotníci evidují více než 13 700 případů a 450 úmrtí.
Mpox je virové onemocnění, které se přenáší ze zvířat na člověka, ale také těsným fyzickým kontaktem s osobou nakaženou virem. Projevuje se vyrážkou s puchýřky, pacienti také trpí horečkami, případně pociťují celkové vyčerpání. Nemoc, která nejčastěji postihuje děti do 15 let, je smrtelná zhruba pro tři procenta nakažených.
Co jsou opičí neštovice?
- Opičí neštovice jsou infekční onemocnění způsobené virem opičích neštovic (mpox, dříve monkeypox virus, MPXV), které se objevuje u některých druhů zvířat i u lidí.
- Virová nákaza se projevuje podobně jako lidské neštovice. Prvotní projevy zahrnují zvýšenou teplotu (horečku), bolest hlavy, svalů, zduření mízních uzlin a pocit únavy. Následuje vyrážka – nejprve na obličeji – ve formě puchýřů a poté strupů. Vyrážka prochází různými fázemi vývoje a může se podobat planým neštovicím nebo syfilis.
- Inkubační doba se pohybuje od 6 do 21 dní, symptomy přetrvávají 2–4 týdny.
Jak se nemoc šíří?
- K přenosu viru na člověka dochází při kontaktu s infikovaným zvířetem, člověkem nebo kontaminovaným materiálem.
- K přenosu ze zvířete na člověka může dojít kousnutím, poškrábáním nebo i přípravou masa divokých zvířat.
- K přenosu z člověka na člověka dochází podle odborníků zejména prostřednictvím tělních tekutin, je nutný dlouhodobý kontakt. Jiné způsoby přenosu z člověka na člověka zahrnují přímý kontakt s tělními tekutinami či infekčními lézemi a nepřímý kontakt s materiálem lézí, např. prostřednictvím kontaminovaného oblečení nebo prádla.
- Nová varianta nemoci mpox, která se v roce 2024 rychle šíří u východní hranice africké Demokratické republiky Kongo, je podle zdravotních expertů zatím nejnebezpečnějším kmenem choroby. Nákaza se v Kongu šíří především sexuálním přenosem, u nové varianty ale k nákaze podle expertů stačí pouze blízký tělesný kontakt s infikovanou osobou.
Jak jsou opičí neštovice nebezpečné?
- Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny, poté se většina lidí uzdraví. Studie z Afriky prokázaly smrtnost asi 3,6 procenta, u nevakcinovaných osob proti pravým neštovicím může dosahovat až 10 procent. Jde však o údaj z Afriky, kde množství nakažených mělo další přidružené nemoci, případně byli silně podvyživení, a není ani jasné, jaká byla lékařská péče o nakažené.
- Smrtnost byla v Africe zaznamenána vyšší u dětí a mladých dospělých. Podle aktuálních informací z Konga lékaři u nové vývojové větve mpox uvádějí úmrtnost asi pět procent u dospělých a 10 procent u dětí, zároveň vysokou míru potratů u těhotných žen.
Léčba a prevence
- Vakcinace proti pravým neštovicím chrání i před nákazou virem opičích neštovic, potvrzena je účinnost 85 procent. K léčbě se pak využívají různá antivirotika jako třeba tecovirimat.
- Obecně se jako prevence v oblastech s aktivní cirkulací viru doporučuje omezit kontakt se zvířecími rezervoáry a se všemi předměty, které byly v kontaktu s potenciálně nemocným zvířetem. Ve zdravotnických zařízeních je prevence založena na izolaci zaměřené na prevenci šíření přímým kontaktem a vzdušnou cestou – kapénkami.
- V případě potvrzení nákazy by mělo následovat testování a izolace. U pozitivních případů by mělo být zahájeno sledování kontaktů.
Historie
- Samotný virus opičích neštovic byl poprvé objeven v roce 1958 u opic makaků.
- Poprvé bylo lidské onemocnění hlášeno v roce 1970 v Demokratické republice Kongo při kampani na vymýcení pravých neštovic. Onemocnění bylo následně hlášeno z několika zemí střední a západní Afriky.
Kongo zachvátila zmutovaná varianta opičích neštovic, hrozí rozšíření do zahraničí
