Článek
„Současná situace je pro mě jakožto vojáka přímo urgentní a je nejhorší za posledních čtyřicet let, kdy jsem do armády vstoupil,“ uvedl Ťiou Kchuo-čcheng před parlamentní komisí, která má schválit extra výdaje na armádu v hodnotě bezmála 190 milionů korun v následujících pěti letech.
Tyto peníze by Tchaj-wan měl využít na výrobu zbraní včetně raket či válečných lodí.
Čína považuje Tchaj-wan za svou vzbouřeneckou provincii a v tchajwanské zóně ADIZ, kde se musejí letadla identifikovat a která přiléhá k tchajwanskému vzdušnému prostoru, čínské letectvo manévruje opakovaně. Tchaj-wanu také Peking hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Podle Ťioua Kchuo-čchenga dosáhne Čína schopnosti provést invazi v roce 2025.
Biden a Si se shodli na nutnosti dodržovat dohody ohledně Tchaj-wanu
„Kapacitu už má nyní, ale před zahájením války musí vzít v potaz mnoho dalších faktorů. Do roku 2025 je schopna snížit své náklady a oslabit Tchaj-wan,“ uvedl ministr obrany.
Čína se zatím k aktuálním manévrům nevyjádřila. Její prezident Si Ťin-pching ale jednal ve středu telefonicky s americkým prezidentem Joem Bidenem. Podle šéfa Bílého domu se oba protějšky shodly na nutnosti dodržovat státní dohody ohledně sporného ostrova.
Čína vyslala k Tchaj-wanu dosud největší počet letounů za den
Biden tím podle agentury Reuters měl na mysli americkou politiku jedné Číny, kterou Washington uznává Peking za legitimního představitele Číny. Zároveň ale platí americký zákon o vztazích s Tchaj-wanem, který stanovuje, že se diplomatické vztahy s Pekingem zakládají na očekávání, že budoucnost Tchaj-wanu bude řešena mírovými prostředky.
Přestože Čína považuje Tchaj-wan za svou součást, funguje tento sporný ostrov v podstatě nezávisle. Má vlastní vládu a demokratické zařízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Peking ale v poslední době zvyšuje vojenský i politický tlak ve snaze přimět Tchaj-wan, aby se podvolil čínské vládě.