Hlavní obsah

Vzorky odebírali holýma rukama. Stín podezření padající na wuchanský institut roste

Kodaň/Londýn/Peking

Po zveřejnění dánského dokumentu Tajemství viru opět zesílilo podezření ohledně možné role wuchanské laboratoře při šíření epidemie koronaviru. Týdeník Economist uvedl, že je potřeba zlepšit ochranu laboratoří a The Wall Street Journal volá po dalším vyšetření původu koronaviru. List The Daily Mail zveřejnil 12 sporných otázek okolo koronaviru.

Letecké záběry Wuchanského institutu virologie. Laboratoř P4 je vlevo.

Článek

Týdeník Economist napsal, že svět potřebuje řádné vyšetření toho, jak pandemie začala, aby se snížilo riziko další pandemie, i když se to vedení Číny nemusí líbit. Zmínil, že Čína vyšetřování bránila.

Současně týdeník vyzval, aby se bez ohledu na to, zda koronavirus unikl z wuchanské laboratoře nebo ne, zvýšila bezpečnost v podobných zařízeních. I virus, který vyvolal chřipkovou epidemii, jež v roce 1977 zabila na 700 000 lidí, zřejmě unikl z laboratoře v severovýchodní Asii, možná v ČLR nebo v SSSR.

Dánský epidemiolog Peter Ben Embarek, který byl členem vyšetřovací komise Světové zdravotnické organizace (WHO) ve Wu-chanu, uvedl k možnému rozšíření nákazy: „Jednou z pravděpodobných hypotéz je, že se zaměstnanec nakazil v terénu při sběru vzorků. Tak se virus přenesl přímo z netopýrů na lidi.“ Uvedl to v dánské televizi TV2 v pořadu Tajemství viru - Dán pátrající po pravdě v Číně.

Pacient nula s koronavirem? Zřejmě laborant z Wu-chanu, připouští WHO

Svět

Číňanům se teorie nelíbila 

Embarek dodal, že hovořit o této teorii s čínskými vědci bylo obtížné: „Až do 48 hodin před koncem mise jsme se stáli neshodli, zda zmínit hypotézu o laboratoři.“ Nakonec mohli experti WHO navštívit virologický institut ve Wu-chanu: „Mohli jsme klást otázky, ale neměli jsme možnost probírat žádnou dokumentaci.“

Vědci upozornili, že u Wu-chanu nežijí žádní netopýři v přírodě, kteří by byli nositeli podobných virů a že k těm se mohli dostat jen lidé z laboratoře.

Únik z laboratoře v pátek opět popřel list South China Morning Post. Hádky o původ viru označil za dětinské a citoval evolučního biologa Wu Čchung-Iho, který dlouho působil na univerzitě v Chicagu, že únik z laboratoře je velmi nepravděpodobný.

Čína odmítla další vyšetřování původu koronaviru

Svět

Vzorky odebírali holýma rukama 

Dvanáct sporných otázek ohledně původu pandemie zformuloval britský novinář Ian Birrell v nedělníku Mail On Sunday. Za zmínku stojí především to, že se vzorky trusu z opuštěného dolu na měď, kde se u vrápenců podařilo izolovat virus nejpodobnější SARS-CoV-2, sbíraly bez ochranných pomůcek.

Vedoucí výzkumu z Wuchanského virologického instituru Š´Čcheng-li, přezdívaná netopýří žena, tvrdila, že práce v terénu byly prováděny s „úplnými osobními ochrannými pomůckami“. Videa a obrázky z přednášek z roku 2018 ale ukazují, že účastníci měli jen jednoduché pomůcky a vzorky odebírali holýma ruka.

Š´ pak přiznala: „Ve většině případů jsme měli jen jednodušší ochranu.“ Hájila to tím, že se většina nákaz z netopýrů na lidi nepřenáší.

Loni v květnu se také objevila zpráva výboru pro bezpečnost ve Wuchanském virologickém institutu, že byly zjištěny nedostatky v dodržování bezpečnostních pravidel před propuknutím pandemie. I Š´ přiznala, že výzkum koronaviru nebyl prováděn v laboratoři s nejvyššími bezpečnostními opatřeními.

Zrušený přístup do virové databáze 

Zvláštní podle Birrella je i to, že byl v 12. září 2019 zrušen on-line přístup do databáze sekvencí virů z netopýrů s 22 000 záznamy. Prý kvůli zpřísnění bezpečnostních opatření, Š´ tvrdila expertům WHO, že databáze byla cílem 3000 hackerských útoků ještě před pandemií. Ve stejné době institut také žádal o vybudování nového ventilačního systému.

Smrt horníků

Koronavirus SARS-CoV-2 se občas spojuje s nákazou a smrtí tří horníků, kteří odklízeli v roce 2012 trus v opuštěném dolu na měď na jihu Číny. Jejich úmrtí vyšetřoval tým Š´, měli zemřít na plísňové onemocnění plic, přičemž plíseň měla pocházet z netopýřího trusu. Ale už předtím zřejmě měli zápal plic, který měl podobné příznaky jako covid. U tamních netopýrů se našel koronavirus RaTG13, který má nejblíže k SARS-CoV-2.

Prvními oběťmi nového koronaviru mohli být v roce 2012 čínští horníci, virus mohl rozšířit institut

Koronavirus

Podle zprávy v časopisu Nature se u horníků nenašly protilátky, ale jedna postgraduální studie později stažená z internetu uvedla, že se protilátky našly. To tvrdí také přední čínský expert na nakažlivé nemoci George Fu Gao, který covid-19 zkoumal. V dodatku, který Ś´ na žádost časopisu Nature napsala, navíc stojí, že v dole bylo nalezeno ještě osm dalších virů.

Birrell spekuluje i o možnosti, že byl virus modifikován. To Š´ popřela, ovšem v roce 2017 publikovala vědeckou zprávu o vytváření nových virů kombinací genomů koronavirů blízkých SARS. Ani to však nemusí znamenat, že se podobné změny prováděly. Mohlo jít o čistě teoretickou práci. Většina expertů se shoduje na přirozením původu viru, který se přenesl z vrápenců na lidi.

Související témata:

Výběr článků

Načítám