Využití tří rodičů je prý cesta, jak předejít u potomka dědičným nemocem

Porod čtyř zdravých opiček ukázal, že možná už za několik let bude možné zajistit zdravé potomstvo i pro lidi, kteří trpí těžkými poruchami buněčných mitochondrií. To jsou drobná tělíska, která v buňce slouží jako zdroj energie. Obsahují také malou část buněčné DNA, nesoucí dědičné informace.

Z vadného vajíčka samice makaka vyňali američtí vědci jádro obsahující hlavní část genetické informace. Získané jádro přenesli do vajíčka jiné samice, které se od původního lišilo v tom, že mělo funkční mitochondrie. Takto opravenou buňku vědci oplodnili. Když náhradní matky porodily zdravé opičky, ukázalo se, že žádná z nich nemá mitochondrie od původní matky.

„Považujeme to za velký výkon. Vše, co zjistíme a čeho dosáhneme u primátů, lze mnohem snadněji přenést na lidi,“ řekl Shoukhrat Mitalipov z Oregonského národního střediska pro výzkum primátů, který byl vedoucím výzkumného týmu. Technologii je podle něj možné „celkem rychle“ použít i u lidí – možná už za pár let.

Pokus ukázal, že mitochondriální DNA je možné bezpečně přenést z jednoho vajíčka do druhého, a tím léčit genetické defekty, které způsobují nemoci mozku, srdce, jater, a svalů. Tytéž poruchy DNA mohou vést také k cukrovce, rakovině, slepotě a hluchotě.

I když technika – aspoň u opic – funguje, jejímu brzkému uplatnění mohou stát v cestě etické otázky. Třebaže většina genetického materiálu, který zdědí „opravený“ potomek, pochází od jeho biologického otce a matky, v jeho těle funguje i DNA od další samice. Mitochondrie se dědí jen po ženské linii, snad proto vybrali vědci jako třetího opičí samici.

Dochází tedy k manipulaci s DNA, přičemž „opravená“ genetická informace se bude dědit. To může vyvolat obavy z nekontrolovaných manipulací s lidskými geny. Mitalipov ale tvrdí, že je to jediné schůdné řešení pro lidi s těžkou mitochondriální poruchou. Jen u nich by se podle něj měl genetický přesun uplatnit.