Článek
Stoltenberg také řekl, že Ukrajina se může na NATO dlouhodobě spolehnout, dále ocenil pokrok, jehož Ukrajina dosáhla v reformách. Aliance podle něj bude Ukrajinu podporovat v nezvratné cestě ke členství v NATO. Podle Zelenského je Kyjev velmi blízko cíli stát se součástí aliance. Domnívá se, že dalším krokem bude přizvání a následně členství. „Byl by to úspěch obou stran. My NATO posílíme. Máme silnou armádu a bojujeme proti tyranovi (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajinský prezident uvítal mimo jiné závazek členských států poskytnout Ukrajině příští rok vojenskou pomoc v objemu 40 miliard eur (asi bilion korun) nebo v úterý oznámené dodávky dalších systémů protivzdušné obrany. Ukrajina ve čtvrtek podle Zelenského také podepsala další bezpečnostní dohodu, tentokrát s Rumunskem. Příští týden ji podepíše s Českou republikou.
Spojené státy v rámci summitu Severoatlantické aliance oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát v hodnotě 225 milionů dolarů (5,3 miliardy Kč). Washington Kyjevu dodá mimo jiné protivzdušný systém Patriot, střely Stinger nebo dělostřeleckou munici, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.
Koordinaci pomoci pro Ukrajinu převezme aliance
Zároveň se členské státy shodly, že NATO od Spojených států převezme koordinaci pomoci Ukrajině, na které se bude podílet kolem 700 lidí z aliance v čele s vysoce postaveným generálem a s velitelstvím na americké vojenské základně v německém Wiesbadenu.
Francie, Německo, Itálie a Polsko na okraj summitu oznámily, že budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad 500 kilometrů. Cílem iniciativy je doplnit evropské zbrojní arzenály, neboť ruské válečné tažení na Ukrajině odhalilo nedostatečné zásoby.
Zásoby spojenců doplní společné rakety dlouhého doletu
Washington a Berlín pak uvedly, že Spojené státy budou v Německu od roku 2026 umisťovat na určitou dobu střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. To by mělo podle společného prohlášení obou zemí posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.
Rozhodnutí Spojených států přesunout na území Německa střely dlouhého doletu vyvolalo ostrou reakci Ruska, které pohrozilo, že na rozmístění „odpoví vojensky“.
Odpovíme vojensky. Rusové chystají reakci na rozhodnutí USA přesunout rakety do Německa
