Vše je zničené. Stovky francouzských policistů míří potlačit násilnosti v Pacifiku

Četníci na francouzském území čelí přibližně pěti tisícům výtržníků, přičemž tři až čtyři tisíce z nich jsou aktivní v hlavním městě Nouméa, cituje francouzského vysokého komisaře Louise Le Franca deník The Guardian. Francie proto k podpoře stávajících 1800 příslušníků posílá dalších 500 policistů.

Násilnosti začaly v pondělí a do čtvrtka při nich bylo zatčeno 200 lidí. Čtyři lidé zemřeli - tři domorodí Kanakové a jeden 24letý policista - a 64 policistů utrpělo zranění. Protestující postavili na cestách barikády, čímž narušili přísun léků i potravin.

Francie kvůli tomu ve středu ráno vyhlásila v Nové Kaledonii na 12 dní stav pohotovosti, čímž úřadům umožnila zakázat shromažďování a pohyb osob po ostrovech.

Obyvatel Nouméy Yoan Fleurot uvedl, že byl svědkem rabování a ničení majetku. Někteří majitelé obchodů podle něj násilníky nechali raději vyrabovat regály, než aby jim zničili celý obchod. Na zablokovaných cestách se prý muž sám setkal s nadávkami a výhrůžkami.

„Jsem Novokaledonec, ale svou zemi už neznám. Kaledonie se z této krize bude zotavovat obtížně… Všechno, 80 procent je zničeno,“ řekl Fleurot.

Komisař Le Franc o barikádách na cestách do Nouméy uvedl, že je tvoří hořící auta a jejich pozůstatky, přičemž do některých byly umístěny plynové lahve se zápalným systémem. S výzvou se také obrátil na Buňku pro koordinaci akcí v terénu (CCAT), jež za protesty stojí. „Žádám ty v čele CCAT, aby zastavili tyto vražedné a smrtelné činy, jež mohou rodiny zanechat v zármutku,“ vzkázal organizátorům protestů.

(CCAT) je podle agentury AFP nejradikálnější frakcí Kanacké socialistické fronty národního osvobození (FLNKS), která je hlavní novokaledonskou politickou organizací podporující samostatnost

Le Franc CCAT samotnou označil za „organizaci rváčů, jež se zapojuje do násilných činů,“ a od FLNKS ji odlišil. Zástupci této strany násilí též odsoudili a požadují řešení situace dialogem.

Na ostrově nyní podle Le Franca dochází též ke střetům členů CCAT se sebeobrannými militantními skupinami, jež v reakci na vývoj událostí vznikly. Tyto milice podle komisaře též porušují zákaz vycházení a držení zbraní.

Nepokoje v Nové Kaledonii začaly kvůli volební reformě přijaté v úterý francouzským parlamentem, podle níž se budou Francouzi nekaledonského původu moci účastnit provinčních voleb, pokud v teritoriu žijí déle než 10 let. Podle tamních vůdců tato reforma pouze oslabí hlasy domorodých Kanaků. Francouzské působení na těchto ostrovech ležících 1500 km od Austrálie a bohatých na nerostné suroviny je však ožehavým tématem už po desetiletí.