Článek
Volby v Grónsku byly sledované především kvůli tomu, že americký prezident Donald Trump usiluje o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům.
Vládnoucí strana Inuitské společenství (Inuit Ataqatigiit) a její koaliční partner Pokroková strana (Siumut), které také volí pomalejší cestu k nezávislosti, získaly podle Reuters dohromady 36 procent hlasů, což je o 30 procent méně než ve volbách v roce 2021. Podle agentury AFP se tato uskupení umístila na třetím a čtvrtém místě.
Demokratům nyní dalo hlas 29,9 procenta voličů a strana si tak polepšila od posledních voleb, kdy získala přes devět procent hlasů. Strana Naleraq teď získala 24,5 procenta hlasů.
Předseda Demokratů Jens-Frederik Nielsen (uprostřed) po vyhraných volbách
Grónský premiér Múte Egede předčasné volby vyhlásil proto, že země se podle něj nachází v obtížných časech, jaké ještě nezažila.
Otázky sebeurčení jsou v Grónsku často diskutované i bez ohledu na Trumpova prohlášení a v dosavadním 31členném parlamentu měly většinu strany prosazující nezávislost na Dánsku a vypsání referenda o odtržení. Diskutuje se tak především o tom, kdy by referendum mělo být vyhlášeno. Většina obyvatel Grónska, které má zásoby nerostných surovin, nyní nezávislost podporuje.
Největší ostrov světa s většinou území za severním polárním kruhem obývá asi 56 000 lidí převážně inuitského původu. Volební právo má podle BBC asi 44 000 z nich.
„Pevně podporujeme vaše právo na určení vlastní budoucnosti. A pokud se pro to rozhodnete, přivítáme vás do Spojených států amerických,“ uvedl Trump na adresu obyvatel Grónska v nedávném projevu před oběma komorami amerického Kongresu. V minulosti přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly k získání ostrova.
Předčasné volby v Grónsku
Grónsko získáme tak či onak, prohlásil Trump. Je pro něj důležitější než Ukrajina, vysvětluje odborník
