Článek
Změny se podle nové studie vypracované odborníky z Duke University a Woods Holeova oceánografického ústavu zatím nedotkly přímo samotného Golfského proudu, který je pro Evropu životně důležitý.
Nicméně zpětné proudění studeného proudu z oblasti Newfoundlandu a Grónska se v oblasti amerického státu Massachusetts rozpadá a mizí v hloubce, proto je nyní mnohem obtížnější sledovat jeho další distribuci.
Všichni si dosud mysleli, že to funguje jako pásový dopravník, jenže ono to tak už není.
„Všichni si dosud mysleli, že to funguje jako pásový dopravník (teplá voda na sever, studená na jih), jenže ono to tak už není,“ uvádí v časopise Nature oceánografka Susan Lozierová s tím, že nyní je mnohem těžší odhadovat náznaky možných změn klimatu.
Mimo jiné se předpokládá, že studená mořská voda z Labradorského moře vyvažuje působení klimatické změny vyvolané lidskou aktivitou. Změny však údajně ztěžují možnosti modelování a předpovídání dalšího vývoje klimatu.
„Potřebujeme víc informací o tom, jak probíhá distribuce studené vody v hlubinách oceánu a k tomu musíme provést víc měření, ne jen v oblasti pobřežních vod, které měly studenou vodu vázat,“ uvedla spoluautorka studie oceánografka Amy Bowerová.
Klimatologové sledují Labradorské moře, protože funguje jako výchozí bod pro cirkulaci. Během ní se přesouvá studená voda do tropů, které mírně ochlazuje a přesouvá ohřátou vodu blíž u hladiny na sever. Tam klima naopak ohřívá, protože jinak by byla Skandinávie a Střední Evropa poměrně mrazivá.
Ve vyšších zeměpisných šířkách se globální oteplování podle klimatologů projevuje silněji. Donedávna se uvádělo, že studený proud z Labradorského moře kopíroval pobřeží Severní Ameriky až k Floridě a odtud dál na jih. Podle nových měření se zdá, že kdysi předpokládaný proud kopírující pobřeží sleduje jen osm procent studené vodní masy, většina se začíná postupně rozpouštět víc na severu.
Systém je tak podle autorek studie mnohem komplexnější, než se dosud zdálo a měřit možné dopady na globální klima nebude tak snadné.