Článek
„Spolupráce mezi Severní Koreou a Čínou jasně ukazuje, že vztah mezi dvěma národy se vyvinul v mimořádný a bezprecedentně sahající za tradiční (vztahy),“ uvedla severokorejská agentura KCNA.
Nová Čína citovala slova svého prezidenta, že Kimova návštěva Číny ukázala „velkou důležitost, kterou přikládá strategické komunikaci mezi dvěma stranami a dvěma zeměmi“.
Si současně vyzval, aby Severní Korea a Spojené státy implementovaly výsledky summitu Donalda Trumpa s Kim Čong-unem a aby se další země, jichž se to týká, zapojily do mírového procesu na Korejském poloostrově. Zdůraznil, že Čína bude až do konce zaujímat konstruktivní roli.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se svou ženou Ri Sol-ču po přílětu do Pekingu
Korejský list upozornil, že výroky ukazují, že se podařilo překonat čínsko-severokorejskou roztržku, která propukla loni, když se Peking připojil k sankcím.
Když se Pchjongjang začal domlouvat přímo s Washingtonem, Čína se obávala, že je vyšachovaná z jednání. „Pro Čínu je důležitější než odzbrojení to, kdo drží iniciativu v tématech týkajících se Korejského poloostrova,“ uvedl profesor I Tong-rjul z Ženské univerzity Tong-duk. Upozornil, že zájem má i Kim, protože potřebuje někoho, kdo by ho podpořil v jeho riskantní politice.
Rostoucí vliv Číny se ukázal už po druhé Kimově návštěvě předcházející summitu. Trump si po ní stěžoval, že se severokorejská rétorika změnila a přitvrdila, a dokonce summit na čas zrušil. [celá zpráva]
Kim Čong-un nastupuje do limuzíny u severokorejského velvyslanectví v Pekingu
O vazbách svědčí, že Kim do Singapuru letěl čínským letadlem stejně jako nyní do Pekingu.
O tom, že obě země soupeří o přízeň Kima, jasně svědčí, že Kimova třetí návštěva Číny se konala v den, kdy USA a Jižní Korea oznámily, že neuspořádají pravidelné společné velké srpnové vojenské manévry, což je jeden z kroků ukazujících, že KLDR bude garantována bezpečnost. Trump sice popřel, že by Kim o toto během jednání požádal, je však známo, že KLDR o to stojí. Manévry považovala vždy za nácvik invaze.
Výsledky summitu ze Singapuru nápadně připomínají loňský čínský návrh, že KLDR
odstoupí od dalších zkoušek jaderných a raketových zbraní, když USA přestanou pořádat manévry s Jižní Koreou. Čínskou iniciativu přitom USA loni v OSN odmítly. [celá zpráva]
Čína má zájem na dohodě proto, že by chtěla, aby Spojné státy stáhly ze Severní Koreje svůj protiraketový systém THAAD, který představuje hrozbu i pro čínské balistické rakety.
Hraní na dvě strany je pro severokorejskou politiku typické, dělala to už na konci padesátých let, kdy se přiklonila k Číně, neboť se jí nelíbilo odhalení Stalinova kultu. Až do rozpadu východního bloku Pchjongjang neustále lavíroval mezi Moskvou a Pekingem s cílem získat co nejvíce výhod.