Článek
„Vojáci vlasti neakceptuji prezidenta, který je dosazen temnými silami nebo se sám dosadil mimo právo,“ napsal ve tweetu ministr. Naráží na předsedu Národního shromáždění Juana Guaidóa, který vede opozici v boji proti Madurovi a ve středu se prohlásil úřadujícím prezidentem země. Vzápětí ho Spojené státy uznaly za hlavu Venezuely a také všechny latinskoamerické země.
Maduro v reakci na tento krok s USA vypověděl diplomatické styky a nařídil diplomatům, aby do 72 hodin zemi opustili. To však Washington odmítá akceptovat. „Spojené státy neuznávají Madurův režim jako venezuelskou vládu. Stejně tak Spojené státy odmítají, že by bývalý prezident Nicolás Maduro měl pravomoc ukončit diplomatické vztahy,“ oznámil ministr zahraničí Mike Pompeo. Diplomatický personál proto Venezuelu neopustí.
Guaidó vzápětí po ultimátu Madura na Twitteru vyzval všechna velvyslanectví, aby jejich personál setrval v zemi a „ignoroval“ všechny ostatní výzvy.
Guaidóa uznala jako hlavu státu u většina jihoamerických zemí včetně Brazílie nebo Argentiny. Za Madura se postavily Mexiko, Kuba a Bolívie.
Postavila se za něj i Evropská unie a vyzvala Venezuelu, aby uspořádala svobodné volby. „EU plně podporuje Národní shromáždění jako demokraticky zvolenou instituci, jejíž pravomoci musí být obnoveny a respektovány,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Občanská práva, svobody a bezpečnost všech členů Národního shromáždění včetně jeho předsedy Juana Guaidóa musí být dodržována a plně uznávána,“ dodala.
Politický chaos od voleb 2015
Venezuelský parlament ovládá opozice, která zvítězila v parlamentních volbách v prosinci 2015. Parlament minulý týden označil Madura za nelegitimního prezidenta, což znamená, že by podle ústavy měl Guaidó převzít úřad hlavy státu.
Jakékoliv kroky parlamentu ale Maduro blokuje pomocí nejvyššího soudu. Ve chvíli, kdy Madurova socialistická strana prohrála parlamentní volby a ještě než se ustavil nový zákonodárný sbor, starý parlament ovládaný Madurovými socialisty, jmenoval soudce nejvyššího soudu. S jejich pomocí pak Madurova vláda začala blokovat právní akty parlamentu a ustavila vlastní zákonodárný orgán.
Země se potýká s velkou hospodářskou krizí. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny. Za posledních několik let utekly ze země kvůli autoritářskému režimu a ekonomické krizi na tři miliony lidí.