Článek
Spojené státy na zboží z Číny v úterý uvalily nová 10% cla, která zdůvodnily snahou zastavit příliv fentanylu do země. „Když jedna strana slepě vyvíjí tlak, Čína na to rozhodně odpoví. USA by neměly oplácet laskavost rozhořčením, natož aby bezdůvodně zaváděly cla,“ řekl Wang na páteční tiskové konferenci. Zmíněnou laskavostí je podle něj pomoc, kterou už Čína Američanům v boji s přílivem fentanylu poskytla, uvádí agentura Reuters.
Ačkoliv se Wang snažil Čínu vykreslit jako silnou opozici vůči USA, dával si velký pozor na to, aby ve svém proslovu nezmínil žádného amerického funkcionáře jménem. Pouze všeobecně vzkazoval, že žádná země nemůže na jedné straně utlačovat Čínu a na druhé se s ní snažit rozvíjet dobré vztahy.
„Usilují o zachování jakéhokoliv prostoru pro deeskalaci s Trumpem v oblasti obchodu. Jedním způsobem, jak toho docílit, je udržet úroveň intenzity rétoriky ve zvládnutelné výši, aby se pro obě strany zachoval prostor k manévrování,“ vyhodnotil Wangův výstup výzkumník think tanku Atlantická rada Wen-Ti Sung.
Ukrajina
Wang se ve svém projevu vyjádřil i k probíhající ruské invazi na Ukrajině. Zopakoval, že Čína chce dosáhnout „férové, trvalé a závazné mírové dohody“, která by byla přijatelná pro všechny strany. „Čína je ochotná nadále spolu s mezinárodním společenstvím hrát konstruktivní roli ve finálním řešení krize a nastolení trvalého míru v souladu s přáními všech zainteresovaných stran,“ řekl Wang.
Čína je už tři roky v otázce ruské invaze převážně pasivní. Západní země na ni apelují, aby využila svého ekonomického vlivu, a Rusko tak přiměla k zastavení války. Peking však nejenže odmítá přerušení ekonomické podpory Moskvy, ale svého strategického partnera ani veřejně nekritizuje.
Čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem u příležitosti třetího výročí zahájení invaze na Ukrajinu zopakoval, že spojení mezi oběma státy „nemá limity“. Podle Wangových slov jsou pak vztahy mezi Pekingem a Moskvou „pevným bodem v rozbouřeném světě, a ne proměnná v geopolitických hrách“.
Důvěryhodnější než USA
Čína se zároveň snaží udržet si přátelské vztahy i s evropskými spojenci Ukrajiny a v tom jí teď Trump poměrně nahrává do karet. Od svého lednového návratu do Bílého domu totiž utužuje vztahy s Ruskem, včetně hlasování proti rezoluci OSN, která Rusko označovala za agresora, a nátlak k ukončení bojů za každou cenu naopak vyvíjí na napadenou Ukrajinu.
Americká administrativa přitom otevřeně šíří tvrzení ruských propagandistů. Trump například ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nazval „diktátorem bez voleb“, ačkoliv ukrajinská ústava konání voleb za válečného stavu neumožňuje. Jeho ministr zahraničí Marco Rubio zase ve středu prohlásil, že na Ukrajině ve skutečnosti probíhá zprostředkovaná válka mezi Ruskem a USA. Čína Moskvě navzdory jejich „neomezenému spojenectví“ takto na ruku nikdy nešla.
Podle analytiků si je Peking vědom, že tohoto napětí v transatlantických vztazích může využít k posílení vztahů s evropskými státy. To potvrzuje i další z Wangových pátečních prohlášení. „Čína má v Evropu stále důvěru a věří, že Evropa může stále být důvěryhodným partnerem Číny,“ řekl ministr.
Peking také využívá Trumpova rozhodnutí přerušit zahraniční pomoc a vystoupit z několika multilaterálních organizací a klimatických dohod k posílení vlastního vlivu v rozvojových zemích. „Pokud každá země zdůrazní své vlastní národní priority a bude věřit v sílu a status, pak se svět vrátí k zákonům džungle, a nejvíc to pocítí malé a slabé země. „Velmoci… by neměly být poháněné ziskem a neměly by šikanovat slabé,“ řekl k situaci Wang.
