Hlavní obsah

Vědci otevřeli cestu k revoluci v léčbě kmenovými buňkami

Novinky, Pavel Stöckl

Způsob jak bezpečně produkovat neomezené množství kmenových buněk, které jsou schopné proměnit buňku jakékoli poškozené tkáně v lidském těle, objevili britští a kanadští vědci. Podle listu Guardian pootočili pomyslnými hodinami v běžných kožních buňkách dospělého člověka a vrátili je do embryonálního stádia bez použití virového přenosu, které vyvolávalo rakovinotvorné bujení.

Článek

Otevřeli tím cestu k většímu využívání již tak slibné metody, protože tak likvidují etické otazníky nad využíváním cizích embryonálních buněk. Metoda otočení hodinami v buňkách byla sice objevena před více než rokem, ale dosud ji komplikovala přítomnost virů, které v pacientově těle spouštěly proces bujení nádorů v místech vpichu embryonálních buněk.

Hlavní autoři nové metody, Keisuke Kaji z Edinburghu a Andras Magy z Toronta, popsali svůj postup v článku pro časopis Nature. Genetickou informaci potřebnou k přeprogramování dostávají do buněk pomocí elektroporace skrz buněčné póry. Buňka v podstatě dostane šok elektrickým proudem, roztáhne póry a geny mohou proklouznout dovnitř. Jakmile geny odvedou svou práci, jsou vyjmuty a buňka je připravená k použití.

Nové přísliby regenerativní medicíny

Sir Ian Wilmut, pod jehož vedením byla naklonována slavná ovce Dolly v Centru pro regenerativní medicínu v Edinburghu, označil objev za významný krok kupředu správným směrem. „Společně s výsledky vědců, kteří pracují na diferenciaci kmenových buněk, stoupá naděje, že se naplní přísliby regerativní medicíny,“ řekl Wilmut.

Embryonální buňky se již nyní daří proměňovat ve funkční buňky, které nahrazují poškozené tkáně například při poškození páteře, Parkinsonově chorobě nebo cukrovce. Nový postup navíc zaručuje, že kmenové buňky budou mít stejnou DNA a nebudou tak vyvolávat negativní reakce pacientova organismu.

Metodu otočení hodin v buňce představili v roce 2007 japonští a američtí vědci, kteří proměnili dospělé buňky kůže v kmenové pomocí virů, které byly nositeli dodatečné genetické informace. Nicméně skutečnost, že existovalo vysoké riziko spuštění rakoviny, znemožňovalo klinické nasazení této terapie při léčení. Existuje však podezřením, že některé ústavy ve světě i tuto terapii provádějí.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám