Varování pro americké námořnictvo pro střet s Čínou: větší flotily vyhrávají

Pentagon označuje Čínu za rostoucí hrozbu, americké námořnictvo proto plánuje zvětšit počet lodí, v tempu výroby však zaostává.

Čínské námořnictvo má nyní 340 lodí, uvedla zpráva Pentagonu z listopadu loňského roku s tím, že za dva roky už bude mít 400 lodí. Americké námořnictvo nemá ani 300 lodí a podle plánu z loňského léta jich chce mít ve službě do roku 2045 celkem 350.

Protože je to výrazně méně, než bude mít čínské námořnictvo, sází na technologickou převahu. „Svět vstupuje do nové éry zbraní, ve které integrace technologie, konceptů, partnerů a systémů rozhodne o vítězství více než velikost flotily,“ uvádí zpráva Pentagonu.

Bývalý kapitán Sam Tangredi, který stojí v čele programu studií budoucích zbraní v americké škole válečného námořnictva, ale upozorňuje, že to tak snadné nebude. Ve svém výzkumu, který byl zveřejněn v lednovém čísle časopisu Amerického námořního institutu varuje, že pouhý větší počet čínských lodí by zřejmě vedl k porážce amerického námořnictva.

Tangredi studoval 28 významných námořních střetnutí z minulosti, od řecko-perských válek 500 let před naším letopočet až po konflikty ze studené války. Jenom ve třech případech vyhrála vyspělejší technika nad početně silnějším nepřítelem: „Všechny ostatní války byly vyhrány buď větším počtem lodí, nebo při stejném počtu lepší strategií a kvalitnějším vedením. Obvykle všechny tři tyto aspekty působí společně, protože větší flotila vyžaduje rozsáhlejší výcvik a ukazuje, že velitelé dbali na strategické nároky.“

Tangredi uvedl i konkrétní případy z historie. „Francouzské válečné lodě byly lepší co do návrhu i konstrukce, ale větší počet lodí královského námořnictva zabránil Napoleonovi překročit kanál La Manche,“ upozornil.

Zmínil i válku v Pacifiku: „Japonské císařství do ní vstoupilo s některými zbraněmi, které byly lepší - se stíhačkou Zero, torpédem Dlouhé kopí a torpédy shazovanými z letadel, které mohly být použity v mělkých vodách. Síla amerického průmyslu a velikost americké flotily (zejména počet nákladních a výsadkových lodí) byly základem vítězství nad japonským námořnictvem.“

Obě země vstupovaly do války s osmi letadlovými loděmi. Zatímco Japonsko jich bylo schopno za války postavit jen 18, USA 144. Dlouhé kopí nerozhodlo, i když bylo rychlejší, mělo větší dosah přes 20 km, nezanechávalo viditelnou stopu a mělo větší hlavici.

Tehdy byly Spojené státy průmyslovým gigantem, který byl schopný stavět masově lodi. Nyní ale má největší loďařský průmysl Čína. „Mnozí analytici pochybují, že americký obranný průmysl - který se smrskl od dob konce studené války - by mohl dost rychle expandovat, aby splnil válečné požadavky,“ napsal Tangredi.

Tangrediho vývody ocenil profesor v oboru války a strategie na Královské koleji v Londýně Alessio Patalano: „Jeho výzkum dobře zatlačil pošetilou ideu, že ve válce na moři nezáleží na počtu.“

Patalano podotkl, že větší flotila má obvykle více lépe vycvičených námořníků a větší operační kapacity. Klíčová je podle něj průmyslová základna, zejména pro stavbu nových lodí, které nahrazují ztráty: „V námořní válce je opotřebení realitou, takže schopnost nahrazovat je klíčová.“

A tuto schopnost Čína má.

Problémem však není jen samotný počet lodí, ale i nedostatek munice, který se ukázal za války na Ukrajině. Náčelník amerického velitelství admirál Daryl Claudle v lednu vyzval, aby průmyslové podniky zvýšily produkci: „Nedodáváte munici, kterou potřebujeme. Je klíčová pro vítězství. Bez munice ho nemůžete dosáhnout.“

A Cladleho nadřízený admirál Mike Gilday, který je náčelníkem námořních operací, zmínil i další problém, s nímž by se musely USA vyrovnat v případě konfliktu v Pacifiku: „Námořnictvo Spojených států není schopno se vyrovnat námořnictvu čínské Lidové osvobozenecké armády ani v počtu střel.“

Pokud se americké námořnictvo nemůže rovnat čínskému co do počtu střel a lodí, bylo by podle Tangrediho překvapením, kdyby dokázalo najít nějakou výhodu, aby vyhrálo.

„Americké vedení si musí položit otázku, jak moc je ochotno v tomto boji vsadit na technologickou převahu bez početní. Neříkám, že menší, technologicky nadřazená lepší flotila by nikdy nemohla porazit mnohem větší flotilu, říkám pouze to, že - snad s výjimkou tří případů za posledních 1200 let - to žádná nedokázala,“ podotkl Tangredi.