Válka o Tchaj-wan by si vyžádala ohromné ztráty na americké, čínské i japonské straně

Podle CSIS by invaze zřejmě neskončila vítězstvím Pekingu, Američané by sice utrpěli značné ztráty, ale čínské námořnictvo, které je největší na světě, by bylo v troskách. Stojí to v dosud nezveřejněné zprávě První bitva příští války.

Zahrnovala dvanáct scénářů, protože předchozí simulace nebyly dostatečně široké, aby poskytly obraz, jak by se mohl konflikt odvíjet a co by přinesl.

„Spojené státy a Japonsko by ztratily desítky lodí, stovky letadel a tisíce sloužících vojáků. Takové ztráty by mohly poškodit americkou globální pozici na mnoho let,“ uvádí zpráva.

Ve většině scénářů přišlo americké námořnictvo o jednu až dvě letadlové lodě a deset až dvacet velkých hladinových plavidel. Během tří týdnů bojů by bylo zabito 3200 amerických vojáků.

Napadeny by byly americké základny v Japonsku a Tokio by ztratilo sto letadel a 26 lodí. Tchaj-wan by přišel o 3500 vojáků a ztratil všech svých 26 torpédoborců a fregat.

„Čína by také utrpěla těžké rány. Její námořnictvo by bylo v troskách, jádro obojživelných sil by bylo zničené a desítky tisíc vojáků by skončily jako váleční zajatci,“ uvádí se v textu, který získala stanice CNN.

Na čínské straně by padlo 10 tisíc vojáků, její námořnictvo by přišlo o 138 velkých lodí a letectvo by ztratilo 155 bojových letadel.

Dan Grazier z nezávislého nadstranického Projektu na dohled nad vládou (POGO) k závěrům výsledků uvedl, že invaze je vysoce nepravděpodobná, protože by narušila čínský export i import, což by podlomilo čínskou ekonomiku.

„Číňané podle mého mínění udělají všechno, aby se vyhnuli vojenskému konfliktu s kýmkoli,“ uvedl Grazier.

Pentagon ale označuje Čínu na narůstající hrozbu, protože čínská lidová Lidová osvobozenecká armáda stupňuje provokace, jak uvádí loňská zpráva o čínské vojenské síle.

Čína uskutečnila v neděli další rozsáhlé vojenské cvičení v blízkosti Tchaj-wanu. K ostrovu poslala čtyři lodě a 57 letadel. Tchaj-wan manévry odsoudil a uvedl, že Čína svými akcemi „vážně narušila mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a okolních vodách“.

Od nedělních 6:00 místního času (sobota 23:00 SEČ) do pondělních 06:00 místního času vyslala čínská Lidová osvobozenecká armáda k Tchaj-wanu 57 bojových letounů a čtyři lodě.

Osmadvacet letounů vstoupilo do tchajwanské zóny vzdušné obrany ADIZ, kde se mají letouny identifikovat.

Čína uvedla, že „hlavním cílem manévrů byl nácvik pozemních a námořních útoků a otestování schopnosti čelit provokativním akcím vnějších sil a separatistických sil požadujících nezávislost Tchaj-wanu“.

Kancelář tchajwanského prezidenta obvinění odmítla. „Tchajwanský postoj je jasný - nikdy nebudeme stupňovat konflikty a provokovat spory. Budeme ale pevně hájit svou suverenitu a bezpečnost,“ uvedla kancelář.

Poslední manévry Čína podnikla v době, kdy je na Tchaj-wanu na návštěvě skupina německých poslanců vedená šéfkou parlamentního výboru pro obranu Marií-Agnes Strackovou-Zimmermannovou.

Na programu poslanců je schůzka s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen a dalšími vysokými tchajwanskými představiteli.

Na podobné návštěvy reaguje ČLR podrážděně. Peking považuje ostrov, který nikdy nevyhlásil samostatnost, za svou provincii. Rostou obavy, že se jej pokusí připojit silou, a hrozí mu útokem, pokud by Tchaj-wan vyhlásil nezávislost.