Článek
„Je třeba vycházet z toho, že rozhodnutí o vstupu omezeného kontingentu sovětských vojsk do Afghánistánu bylo přijato v prosinci 1979 v souladu s dohodou o přátelství, dobrém sousedství a spolupráci mezi Sovětským svazem a Afghánskou demokratickou republikou a s přihlédnutím k opakovaným prosbám afghánského vedení o přímý sovětský zásah do konfliktu,” uvádí se podle TASS v navrhované rezoluci. Státní duma by tak prakticky doslovně přebrala argumentaci sovětského vedení z roku 1979.
Parlamentní rezoluce připravená ke schválení podle TASS vyzývá k „citlivému vztahu” ke zkoumání dějin rusko-afghánských vztahů. „Poslanci Státní dumy jsou přesvědčeni, že tragické události vojenského konfliktu v Afghánistánu je třeba posuzovat na základě politické objektivity a historické pravdy,” konstatuje dokument.
Sovětská armáda zahájila afghánskou intervenci v prosinci 1979 s cílem udržet u moci marxistický režim ohrožovaný vnitřními rozkoly a rostoucím odporem Afghánců a radikálních islámských skupin. O pomoc v roce 1979 opakovaně žádal tehdejší afghánský prezident Núr Muhammad Tarákí, a Sovětský svaz mu nakonec vyhověl, i když to zpočátku odmítal a nabádal ho, aby se socialistickými reformami nespěchal.
Zahynulo 15 tisíc sovětských vojáků
Po deseti letech krvavých bojů, které přinesly smrt téměř 15 000 sovětských vojáků a vyhnaly ze země pět milionů Afghánců, se sovětská okupační vojska v roce 1989 z Afghánistánu stáhla.
Sjezd lidových zástupců, před zánikem SSSR nejvyšší zastupitelský orgán země, označil v prosinci 1989 invazi do Afghánistánu za morálně a politicky chybnou. Podle rezoluce, kterou má nyní schválit Státní duma, takové stanovisko „neodpovídá zásadám historické spravedlnosti”. Ospravedlnit afghánskou agresi chce dolní komora ruského parlamentu v souvislosti s blížícím se 30. výročím stažení sovětských vojsk.
Sovětská intervence v Afghánistánu začala za podobných podmínek jako stávající zásah Ruska v Sýrii.