Článek
Zprávu o „ohniscích hladu“ vydávají tyto agentury dvakrát ročně, přičemž ta nejnovější byla zveřejněna ve čtvrtek. Jde o výsledek rizikové analýzy konfliktů, politického násilí, ekonomických šoků a přirozených hrozeb a následků, které mohou způsobit, vysvětluje deník The Guardian.
Nejhorší situace je podle analýzy v Súdánu, Jižním Súdánu, Mali, Palestině a Haiti, kde nedostatek potravin ohrožuje celou populaci. V Súdánu již osmnáct měsíců zuří občanská válka, jejíž následky ještě zhoršuje extrémní počasí včetně povodní. V některých částech země umírají děti hladem každý den.
Situaci na palestinském území výrazně zhoršila izraelská protiofenziva v Gaze v reakci na teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. V Haiti se zase zhoršuje násilí gangů, které letos způsobily změnu tamního režimu. Mali je v krizi od armádního převratu v roce 2021. Všem zmíněným zemím podle představitele FAO Auréliena Mellina mohou pomoci jen okamžité mezinárodní humanitární snahy.
V Súdánu sestřelili nákladní letadlo, u jednoho člena mrtvé posádky našli ruský pas
Jako ohniska velmi vysokého stupně znepokojení, kde krize hrozí velkému množství obyvatelstva, byly jmenovány Čad, Nigérie, Mosambik, Libanon, Barma, Sýrie a Jemen. Ve třetím stupni ohnisek jsou Keňa, Niger, Burkina Faso, Etiopie, Malawi, Somálsko, Zambie a Zimbabwe a úplně poprvé se na seznamu vyskytují i Namibie a Lesotho.
Několik ze zmíněných zemí by měl v následujících měsících ovlivnit atmosférický jev La Niña, který by měl s sebou do Afriky přinést jak povodně, tak sucha. „La Niñou způsobené klimatické extrémy mohou mít pro potravinovou bezpečnost vážné následky. Mnoho zemí zažívajících humanitární krizi riskuje, že je La Niña dále ovlivní, což může zhoršit lidské utrpení a vést k dalším ekonomickým ztrátám,“ shrnul Mellin.
Evropské vlády kritizují izraelský zákaz UNRWA
