Článek
„Čtyři další lidé (krom pěti obětí – pozn. red.), kteří se virem nakazili, a lidé, s nimiž přišli do kontaktu včetně jednoho dítěte, jsou v péči lékařů na izolačním oddělení v nemocnici v Mbandakce. K úmrtí došlo mezi 18. a 30. květnem; ebola byla jako příčina smrti potvrzena až včera (v pondělí),“ cituje ze zprávy UNICEF americká stanice CNN.
Výskyt eboly na severozápadě Demokratické republiky Kongo na Twitteru potvrdil také šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Od té doby se objevilo několik dalších případů.
A new #Ebola outbreak detected in western #DRC, near Mbandaka, Équateur province. @MinSanteRDC has identified 6 cases, of which 4 people have died. The country is also in final phase of battling Ebola in eastern DRC, #COVID19 & the world’s largest measles outbreak.
— Tedros Adhanom Ghebreyesus (@DrTedros) June 1, 2020
Kongo stále neoznámilo konec epidemie eboly, která propukla v roce 2018 na východě země. Od té doby se tam nakazilo 3406 lidí, přičemž 2243 jich nemoci podlehlo. V posledních 21 dnech ale nebyly hlášeny nové případy, a tak se zdálo, že je epidemie konečně pod kontrolou. Nyní se nicméně objevilo nové ohnisko na severozápadě země.
Nejrozsáhlejší epidemie eboly postihla Afriku v letech 2014 až 2016, kdy se v Libérii, Sieře Leoně a Guineji infikovalo přes 28 tisíc lidí a přes 11 tisíc jich zemřelo.
Pomoci dětem v boji proti ebole je možné prostřednictvím sbírkového účtu UNICEF ČR: |
---|
11771177/0300, variabilní symbol 811, případně odesláním DMS ve tvaru DMS UNICEF 90 na číslo 87777 (cena DMS je 90 Kč, UNICEF obdrží 89 Kč) |
Ebola
Ebola je smrtelné virové onemocnění patřící do skupiny krvácivých horeček, kam patří i marburgská horečka. Mortalita činí v závislosti na kmeni padesát až devadesát procent. Nejnebezpečnější je Ebola Zaire.
Filovirus eboly byl poprvé zjištěn v roce 1976. Nemoc dostala jméno podle řeky Ebola v Demokratické republice Kongo (tehdejší Zaire).
Nemoc se projevuje vysokými horečkami, bolestmi svalů i kloubů a bolestmi břicha. Časté je zvracení a prudké průjmy i krvácení do trávicího traktu a nakonec ze všech tělesných otvorů. Těžce jsou poškozeny vnitřní orgány, zejména játra.
Lék proti nemoci neexistuje, virus nereaguje na léčbu interferonem ani na virostatika. Důležité je zabránit ztrátě tekutin a snižovat krvácivost pomoci koagulantů.
Epidemie byly zaznamenány v Demokratické republice Kongo, v Gabonu, v Súdánu a v Ugandě i v Pobřeží slonoviny a naposled v Guineji.
Virus se přenáší mezi nemocnými při těsném kontaktu, zejména pomocí slin nebo krví.
Předpokládá se, že se lidé nakazí, když pojídají divoká zvířata, která jsou přenašeči viru. Spekuluje se, že rezervoárem mohou být netopýři. Virus se přináší na primáty, nejčastější je u šimpanzů požírajících maso, i na psy, u nichž se nemoc nevyvine, a na prasata, u nichž nemoc propuká. Kromě přenosu blízkým kontaktem se u zvířat nevylučuje ani přenos vzduchem.