V Jižním Súdánu provládní milice mohly za odměnu znásilňovat ženy

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Raád Husajn uvedl, že rozsah a forma sexuálního násilí v Jižním Súdánu především ze strany vládních sil SPLA (Súdánská lidová osvobozenecká armáda) a k nim přidružených milicí představuje nejhorší porušení lidských práv v celém světě. „Množství znásilnění a hromadných znásilnění popsané ve zprávě musí být jen výsekem z děsivé skutečnosti,“ dodal, aby upozornil na rozsah brutality.

Jedna žena vypověděla, že poté, co jí zabili manžela, ji přivázali ke stromu a musela pozorovat, jak její patnáctiletou dceru znásilnilo deset vojáků. Z další ženy strhali oděv, až byla nahá, a pět vojáků ji znásilnilo na silnici před očima dětí. Další ji pak odtáhli do křoví, kde ji znásilnilo ještě více vojáků. Když se vrátila, její děti už tam nebyly.

Několik žen vypovědělo, že byly znásilněny, když odešly z uprchlických táborů spravovaných OSN, aby sehnaly něco k jídlu. Další byly uneseny a sloužily jako sexuální otrokyně vojákům v kasárnách.

O tom psal loni list The Guardian, podle něhož se z unesených žen stávaly manželky nebo otrokyně vojáků, kteří je dostali za odměnu, což mělo armádu motivovat k dobytí teritorií ovládaných vzbouřenci.

Jedna z unesených žen Nyabol řekla listu The Guardian, že ji unesli loni v dubnu s dalšími devatenácti. Dva měsíce byly přivázány v táboře milice Kotong na místě bez  stínu. V noci je přicházeli znásilňovat bojovníci. „Když některý z vojáků chtěl sex s jednou z nás, mohl přijít, odvázat si nás a pak nás přivést zpět a přivázat,“ vypověděla Nyabol.

Znásilňování bylo natolik rozšířené, že to podle zprávy „naznačuje, že bylo použito v konfliktu jako akceptovatelná praktika SPLA a přidružených ozbrojených milicí“. Ženy a dívky „byly považovány za zboží a byly odvlečeny z vesnic s majetkem civilistů, který si vojáci odnesli.“ Zpráva OSN proto vyvozuje, že znásilňování bylo součástí záměrné strategie terorizování civilistů.

Bojovníci na straně vlády také vyvražďovali civilisty, často je rozsekali na kusy. Děti a invalidé byli upalováni zaživa, nebo je nechali udusit v kontejnerech. „Místa pro uprchlíky se mnohdy stala pastí pro civilisty. Kostely, mešity a nemocnice nebyly ušetřeny útoků,“ stojí ve zprávě.

Zpráva uvádí, že vládní síly uplatňovaly „politiku spálené země“. Satelitní snímky ukazují, že jen ve správním středisku Malakal ve státu Horní Nil bylo v roce 2014 zničeno 9878 obytných staveb, což je čtvrtina budov ve městě. Rabování bylo organizované, kromě něj se ale také kradla stáda a pálila úroda, což vedlo k hladomoru.

Jihosúdánská vláda popřela, že by armáda útočila na civilisty, ale uvedla, že obvinění prošetřuje. Máme zásady a držíme se jich,“ řekl BBC mluvčí prezidenta Atemy Wek Ateny.

S dalším obviněním přišla ve středu Amnesty International, podle které se loni 60 mužů a chlapců udusilo v kontejneru ve státě Sjednocení. „Desítky lidí trpěly pomalou smrtí z rukou vládních sil, které je měly chránit,“ uvedl zástupce Amnesty Lama Fakih.

Z porušování lidských práv jsou obviňováni i vzbouřenci. Zpráva zmiňuje masakry z jara 2014, kdy opoziční síly vstoupily do měst Bentiu a Rukona a povraždily stovky civilistů. Také jsou obviňovány z verbování dětských vojáků, tuto praxi prováděly i vládní síly, rozsah u vzbouřenců není znám.

V Jižním Súdánu propukla občanská válka v roce 2013, když prezident Salva Kiir zbavil funkce viceprezidenta Rieka Machara, kterého obvinil z plánování puče. Konflikt ale nebyl jen bojem obou mužů o moc, ale měl etnické pozadí, prezident je z kmene Dinků, zatímco Machar je Nuer. Konflikt provázely brutální etnické čistky, na kterých se podílely opět strany.

Konflikt v nejmladším státě světa si vyžádal desítky tisíc obětí a dva milióny lidí kvůli němu utekly.