V JAR se potýkají s nebezpečnou mutací, přesto tam počty nakažených klesají

Podle stanice NBC pomohla zemi tvrdá opatření. První vlna koronaviru zasáhla naplno JAR v červenci, tedy uprostřed zimy na jižní polokouli, kdy k 18. červenci činil průměrný denní počet nákaz za týden 12 385.

Vláda tehdy zavedla tvrdá opatření, uzavřela hranice, zavedla lockdown a noční zákaz vycházení a zakázala také prodej alkoholu, aby nedocházelo k neopatrnému chování v alkoholovém opojení. Čísla nově nakažených poté klesla těsně nad tisíc a na konci září byla opatření uvolněna. Hranice se otevřely nejen pro podnikatele, ale taky pro turisty.

Záhy se však začala nemoc opět šířit, od října zejména na východním pobřeží u zálivu Nelsona Mandely, k čemuž přispěla i nová mutace, jíž se mohli nakazit i lidé, kteří onemocněli covidem způsobeným nezmutovaným virem.

Země byla zasažena ještě tvrději než v červenci - 11. ledna byl průměrný denní počet nakažených za týden 19 042. Opět byla zavedena tvrdá opatření včetně uzavření hranic, nočního zákazu vycházení a zákazu shromažďování včetně zákazu bohoslužeb. Opět se nesměl prodávat alkohol.

Počty nakažených opět klesly, i když 1. února byla opatření zmírněna. Noční zákaz vycházení nyní platí od 23:00 do čtyř do rána a smějí se konat bohoslužby, ovšem jen s 50 lidmi uvnitř, přičemž kapacita svatostánku nesmí být zaplněna více než z poloviny. Opět se začal prodávat alkohol od 10 do 18 hodin.

Když se ukázalo, že vakcína od AstraZeneky má proti jihoafrické mutaci jen 22procentní účinnost, země se rychle rozhodla použít jinou vakcínu a jako první schválila látku od firmy Johnson & Johnson. Očkovat s ní začala minulý týden, nedaří se jí však získat potřebné množství, protože ji nakupují přednostně bohatší země a Jižní Afrika si stěžuje, že je obětí vakcinačního apartheidu.

Jihoafrický ministerský poradní výbor navíc už plánuje opatření pro třetí vlnu, uvedl jihoafrický list Sunday Times. Jeho předseda, profesor Abdool Karim řekl: „Na základě toho, co jsme viděli v případě druhé vlny v Jižní Africe a třetí vlny v desítkách zemí, je velmi pravděpodobné, že tu budeme mít třetí vlnu.“

Podle něj je z více než padesáti procent pravděpodobné, že v třetí vlně bude hrát významnou roli nová mutace: „Jestliže uvidíme jen malé mutace ve významné schopnosti uniknout imunitní reakci, pak by nemusela být tak vážná. Hrála by v tom roli získaná imunita z první a druhé vlny. Jsme vytížení prací v laboratoři, kde zkoušíme zjistit, jak bude nová vlna vypadat.“

Odborník na nakažlivé nemoci Marc Mendelson z univerzity v Kapském Městě uvedl, že odpověď na otázku, kdy přijde třetí vlna a jak bude vypadat, je za milion dolarů. Sám předpokládá, že přijde koncem podzimu v květnu nebo červnu, i když jiní si myslí, že až v červenci.

Podle vakcinologa Shabira Madhiho z univerzity Wits bude při třetí vlně hodně záviset na chování lidí a omezeních, ale také na tom, jak se bude virus schopen vyvíjet. Podle něj ale nebude srovnatelná s první a druhou, která byla zvlášť zlá kvůli jihoafrické mutaci.

„Co nevíme, je rozsah imunity v populaci, který by mohl omezit dopad dalších vln,“ dodal. Je možné, že ta přispívá i k poklesu aktuálně nakažených. Těch bylo v pátek v zemi 44 911, přitom 11. ledna jich bylo 239 799, 12. listopadu jen 33 753 a za vrcholu první vlny 20. července 173 590.

Počty však nejsou zcela vypovídající, uvedla Anna Lebohangová, která zažila loni první vlnu v Itálii, kde pracovala, a nyní se pohybuje mezi Johannesburgem a Bloemfontainem. Opatření v JAR jsou méně přísná, i když na JAR nebývalá, a také se výrazně méně testuje než v Evropě.

Devi Sridhar z Edinburghské univerzity řekl, jaké je poučení z Jižní Afriky: „Vidíme hru kočky s myší mezi měnícím se virem a výrobci vakcín, kteří musejí rychle měnit jejich složení. Vědci během pěti týdnů identifikovali variantu viru s problémovou mutací s-proteinu, s jehož pomocí virus napadá buňku.“