Článek
Videozáznam z parlamentu ukázal krátkou, ale intenzivní rvačku mezi zákonodárci poté, co zřejmě předseda právního výboru sněmovny udeřil vůdce opoziční strany Sjednocené národní hnutí (UNM), která se staví proti tomuto zákonu.
Kritici navrhované normě vytýkají, že se inspirací pro ni stalo Rusko, kde podobný zákon schválili v roce 2012. Od té doby ho ruské úřady neustále rozšiřují a používají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií.
Kanál Nexta na Twitteru zveřejnil kromě videa z potyčky také záběry z protestů proti zákonu v ulicích.
Protests against the adoption of the law on "foreign agents" continue in #Georgia. Deputies fought in the parliament during disputes.
— NEXTA (@nexta_tv) March 6, 2023
Earlier, former Georgian President Mikheil Saakashvili told that Georgian oligarch Bidzina Ivanishvili was surrendering the country to Russia. pic.twitter.com/d9wW5l7WXi
Vládnoucí strana Gruzínský sen v únoru oznámila, že zákon, který musí projít několika dalšími schvalovacími fázemi, podporuje.
Posun k autoritářství
Navrhovaná norma by vyžadovala, aby se organizace, které získávají více než 20 procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „zahraniční agenti“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty. Kritici návrh přirovnávají k podobnému ruskému zákonu a označují ho za symbol posunu k autoritářství v Gruzii.
„Ruský zákon, který je nyní navrhován v parlamentu, je proti gruzínským národním zájmům, proti našim evropským ambicím,“ řekl opoziční politik a občanskoprávní aktivista Irakli Pavlenišvili.
Zákonodárce z Gruzínského snu Irakli Beraja naopak označil odpůrce návrhu zákona za „špiony“, uvedl nezávislý kavkazský server OC-Media. Jeho stranický kolega Živi Mikanadze zase zdůraznil, že lidé v zemi si zaslouží vědět, jak jsou které organizace financovány. Vládnoucí strana přitom podle Reuters tvrdí, že je i nadále odhodlána jednoho dne vstoupit do Evropské unie.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová mezitím prohlásila, že bude zákon vetovat, neboť podle ní ohrožuje naděje Gruzie na vstup do Evropské unie a NATO. Parlament může prezidentské veto přehlasovat. Více než 60 organizací a médií už v únoru uvedlo, že pokud se návrh stane zákonem, nebudou se jím řídit.