Článek
Yunus by se měl nyní do země vrátit z Paříže, kde působí jako poradce pořadatelů letních olympijských her, informuje deník The Guardian. Povoláním je to ekonom a bankéř a v roce 2006 dostal Nobelovu cenu za mír za vývoj trhu s mikroúvěry. Skrze svou banku Grameen Bank, založenou v roce 1983 poskytováním půjček, jež by běžné banky zamítly, dostal tisíce lidí z chudoby.
Jeho jmenování do čela dočasné bangladéšské vlády potvrdil ve středu Joynal Abedin, tiskový mluvčí prezidenta Mohammeda Shahabuddina, jehož politická role je prakticky ceremoniální. O ostatních členech dočasné vlády by se pak mělo rozhodnout po rozhovorech s politickými stranami a dalšími zúčastněnými entitami. Posléze mají v zemi proběhnout nové volby.
Yunus odvolání Vadžídové nazval „druhým dnem osvobození“ Bangladéše, přičemž za její vlády čelil v zemi obvinění z korupce, jež označoval za politicky motivované. Ke svému jmenování do čela dočasné vlády se zatím nevyjádřil. Po rezignaci Vadžídové prezident země také přikázal propuštění lídryně opozice Chálidy Zijáové, odsouzené před šesti lety za korupci, jež se tedy nyní může ucházet o výhru v plánovaných volbách.
FOTO: Zapálené budovy a vyrabované sídlo premiérky. Po protestech v Bangladéši zbyla v Dháce jen spoušť
Vadžídová po rezignaci uprchla vrtulníkem do Indie, zatímco tisíce lidí vtrhly do jejího sídla a dalších budov spojených s její stranou a rodinou. To vše poté, co velitel bangladéšské armády generál Waker-uz-Zaman sdělil jejímu úřadu, že vojáci nebudou schopni vynucovat dodržování nařízeného zákazu vycházení.
Podle agentury Reuters nebylo toto stanovisko otázkou logistiky, nýbrž morálním rozhodnutím, k němuž nejvyšší velitel dospěl na zasedání se svými podřízenými. Tam kategoricky odmítli kvůli zákazu vycházení střílet na civilisty, jak po nich bylo požadováno.
Původní příčinou protestů byly kvóty na přednostní udělování pracovních pozic, proti kterým se bouřili studenti. Podle těchto kvót dostávali velké množství vládních pozic potomci bojovníků za svobodu z občanské války v roce 1971.
Než jí protesty studentů zlomily vaz, vládla Vadžídová v Bangladéši napříč svými funkčními obdobími celkem dvacet let, během nichž dala zatknout tisíce opozičníků. V lednu si ve volbách zajistila čtvrté funkční období, ale její hlavní rivalové tyto volby bojkotovali.
Po krvavých protestech v Bangladéši premiérka rezignovala a utekla
