Článek
Úřady se rozhodly stavy velbloudů snížit hlavně na severozápadě státu, kde žijí původní Austrálci. Zvířata tam při hledání vody ničí pozemky i domy, jiná kvůli žízni hynou, nebo se při shánění vody zraní. "V některých případech těla mrtvých zvířat kontaminovala vodní zdroje nebo poškodila kulturní památky," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Jižní Austrálie. V tomto státě se jedná o první takto rozsáhlé snižování stavů velbloudů.
Zvířata původně na kontinentu nežila, do Austrálie se dostala až společně s osadníky ve 40. letech 19. století, za šedesát let bylo z Indie přivezeno zhruba 20 000 velbloudů. Přistěhovalci je používali při průzkumu vnitrozemí a před stavbou železničních tratí i k přepravě zboží. Sudokopytníci se v suchém podnebí vnitrozemské Austrálie bez přirozeného nepřítele rychle rozmnožovali a dnes jsou považováni za škůdce, který znečišťuje vodní zdroje a ničí původní flóru a faunu.
Češi přispívají na ohněm sužovanou Austrálii
Austrálie je v důsledku zemí s největší populací divokých velbloudů na světě. Na přelomu tisíciletí krajinu křižovalo až milion kusů, populace však ke konci tohoto desetiletí klesla o čtvrtinu. Důvodem je přetrvávající sucho i umělé snižování jejich počtů ze strany vlády.
Rudé peklo nad Austrálií zachytila kamera v kokpitu letadla
Rok 2019 byl pro Austrálii nejteplejším a nejsušším rokem v historii měření. Země momentálně bojuje proti požárům, které zabily téměř tři desítky lidí a které zasáhly více než 10,3 milionu hektarů porostu. Plamenům podle vědců z univerzity v Sydney patrně padla za oběť až miliarda savců, ptáků a plazů.