V Alžírsku otevřeli třetí největší mešitu světa. Má i plochu pro vrtulník

Velkou alžírskou mešitu na pobřeží Středozemního moře stavěla v průběhu většiny minulého desetiletí čínská stavební společnost. Podle deníku The Guardian byla zamýšlena jako symbol státem podporované síly a zbožnosti. Právě proto je její součástí kromě gigantické modlitebny i největší minaret světa, který měří 265 metrů, knihovna s milionem knih i plocha na přistávání vrtulníků. Její moderní design obsahuje arabské a severoafrické znaky, aby uctil alžírské tradice a kulturu.

Slavnostní otevření největší mešity na africkém kontinentu má muslimy vést „k dobrotě a střídmosti“, nechal se slyšet generální tajemník světové unie muslimských ulamů Ali Mohamed Salabi. Propagace umírněné formy islámu je klíčovou prioritou alžírské vlády už od devadesátých let, kdy vládní jednotky potlačily islamisty vedené povstání. Krvavá občanská válka tehdy zachvátila většinu země.

Otevření mešity, kterou provedl prezident země Abdal Madžíd Tabbúni, bylo v podstatě už jen ceremoniální. Prostory mešity se turistům a návštěvníkům otevřely už před pěti lety, ale slavnostní obřad se stále odkládal. Termín obřadu byl nakonec zvolen tak, aby se v mešitě mohly během muslimského svatého měsíce Ramadánu, který začíná v březnu, pořádat každonoční modlitby.

Sedm let dlouhou stavbu mešity vůbec pronásledovaly odklady a kontroverze. Kontroverzní byla už volba lokace, protože podle expertů si úřady vybraly místo, kde hrozí výskyt zemětřesení. Stát takové riziko ve státním zpravodajství o víkendu popřel. Mnoho Alžířanů pak celý projekt kritizuje s tím, že by za ty peníze radši viděli stavbu čtyř nových nemocnic. Stavba mešity oficiálně stála 898 milionů dolarů (přibližně 21 miliard korun).

S projektem mešity jako první přišel bývalý prezident země Abdelaziz Buteflika, který chtěl, aby mešita byla jeho odkazem a jmenovala se po něm. V tom se inspiroval bývalým marockým králem Hasanem II., který si dal postavit mešitu v Casablance. Právě Hasanova mešita byla největší na africkém kontinentu, než Alžířané svým sousedům a oblastním rivalům toto prvenství vyfoukli.

Slavnostní pojmenování a otevření byly původně naplánovány na únor 2019. Buteflika své plány však nenaplnil, protože v tom roce v zemi vypukly mohutné protesty a prezident musel po dvaceti letech v čele státu rezignovat. Stavba mešity stejně jako stavba národní dálnice a bytových jednotek v ceně milionů dolarů byla za Buteflikovy éry zahalena podezřením z korupce. Údajné bonusy pro stavitele měly totiž končit v kapsách státních úředníků.