Článek
„Bude-li podepsána (dohoda), zůstane (po roce 2014) v Afghánistánu 10–15 tisíc zahraničních vojáků. Nemluvím pouze o amerických vojácích, ale také o vojácích z jiných zemí NATO, jako jsou kupříkladu Turecko či další muslimské země,” řekl Karzáí před více než 2000 kmenovými vůdci a stařešiny.
Do konce roku 2014 se mají z Afghánistánu stáhnout všechny zahraniční bojové oddíly, které nyní mají v této asijské zemi bezmála 90 tisíc vojáků. Uváděné číslo 15 tisíc vojáků odpovídá představám amerických generálů, podle nichž původně zvažovaná třetinová síla nestačí. Dohoda by měla platit nejméně do roku 2024.
Navrhovaná podoba, kterou ještě před zahájením Lóji džirgy (Velká rada) zveřejnil Karzáí, ale obsahuje několik sporných bodů. Hlavním je, že vojáky, kteří poruší zákony, nebudou moci soudit afghánské soudy: „Afghánistán schvaluje, že v těchto případech je budou soudit Spojené státy.”
Americký ministr zahraničí John Kerry ve středu uvedl, že se vyjednávačům podařilo najít kompromisní podobu dohody, i když ještě na počátku týdne byl skeptický kvůli Karzáího výhradám.
Dalším sporným bodem jsou podmínky, za nichž mohou američtí vojáci provádět razie v afghánských domech. Karzáí v projevu, který podle BBC vyzněl pro dohodu, uvedl, že mu americký prezident Barack Obama poslal dopis s ujištěním, že američtí vojáci budou provádět domovní prohlídky v obydlích Afghánců jen ve výjimečných případech. V dopise dále stojí, že bezpečnostní dohoda je v nejlepším zájmu Afghánistánu.
Karzáí ale ve své řeči podle agentury Reuters mluvil o nedůvěře k USA. „Moje důvěra v Ameriku není dobrá. Nedůvěřuji jim a oni nedůvěřují mně. Během uplynulých deseti let jsem s nimi bojoval a oni proti mně vedli propagandu.”
Hámid Karzáí už dal najevo, že se bude řídit rozhodnutím Lóji džirgy, která má větší pravomoci než parlament. Pokud dohodu odmítne, nepodepíše ji. Jedna z delegátek na radě křičela, že američtí vojáci prolili příliš mnoho afghánské krve, a to musí skončit.