Článek
„Jsem pevně přesvědčený, že společně s Finskem by mělo být novým spojencem na summitu ve Vilniusu (11. a 12. července) také Švédsko. Uvolněte cestu, jak jsme se všichni loni společně dohodli v Madridu,“ apeloval Scholz na Erdogana.
Švédsko a Finsko zažádaly o členství v NATO loni. Učinily tak po rozpoutání ruské agrese vůči Ukrajině. Finsko bylo přijato jako 31. člen Aliance letos v dubnu. Švédskou žádost ale Turecko blokuje, a to i přes nátlak generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga či amerického prezidenta Joea Bidena.
Ankaře vadí protesty proti turecké vládě, které se ve Švédsku odehrávají, a tamní exekutiva prý nedělá k jejich potlačení dost. Turecko také dlouhodobě obviňuje Stockholm z podporování Kurdské strany pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou.
Kurdští extremisté ohlásili konec příměří. V Turecku hrozí nová vlna atentátů
Ve Švédsku žije přibližně 100 tisíc příslušníků kurdské menšiny, mnozí z nich jsou stoupenci PKK. Loni na summitu NATO se Švédsko zavázalo k vyřešení širšího sporu o vydání Kurdů. Před dvěma týdny schválili švédští soudci vydání jednoho příznivce PKK do Turecka v naději, že by krok mohl přesvědčit Ankaru, aby neblokovala přístup Švédska do Aliance.
Minulý týden však turecký prezident Erdogan uvedl, že by Stockholm neměl počítat se vstupem do NATO před summitem ve Vilniusu.
Kromě Turecka zatím neratifikovalo přístup Švédska do Severoatlantické aliance ani Maďarsko. Očekává se však, že by tak parlament mohl učinit ještě před summitem ve Vilniusu.
Útok Ruska na Švédsko nelze vyloučit, uvádí zpráva švédského parlamentu
