Útok na Tchaj-wan může začít jako hybridní konflikt na Donbasu

Podle něj bude čelit Tchaj-wan v první fázi taktice hybridní války, nepůjde o vojenský útok, bude to akce, která nepřesáhne hned hranici válečného konfliktu, protože v jeho případě by mohl čelit Peking koordinované odpovědi více států.

Kelton je však přesvědčen, že se Čína téměř jistě pokusí ovládnout Tchaj-wan a Rusko by jí mohlo pomáhat. Domnívá se, že čínský prezident Si Ťin-pching „bezpochyby dospěl k závěru, že pro něj bude výhodou, když sám rozhodne o termínu akce proti Tchaj-wanu a bude ji koordinovat s Rusy, aby Spojené státy čelily více krizím“.

Jedním z hlavních témat nově zřízeného střediska CIA pro Čínu je proto otázka ovládnutí Tchaj-wanu Čínou, řekl v neděli tajemník CIA David Cohen. Ten odmítl komentovat březnové vyjádření tehdejšího velitele indopacifických amerických sil admirála Philipa Davidsona, že Tchaj-wan bude čelit útoku do šesti let.

Cohen ale upozornil, že klíčové je zjistit, jak nahlíží čínský prezident Si Ťin-pching na Tchaj-wan před nadcházejícím XX. sjezdem čínské komunistické strany. Upozornil, že domácí politika může naznačit, za kterou páku se zatáhne. Další sledovanou otázkou je pak poměr sil USA a Číny.

Místo přímého útoku na Tchaj-wan může Čína zkusit obsadit ostrov Ťin-men, vzdálený jen deset kilometrů od čínského pobřeží, o který se bojovalo na druhé tchajwanské krize v roce 1928, nebo Prataské ostrovy, které leží 340 km jihovýchodně od Hongkongu. Jsou neobývané, ale Tchaj-wan na nich udržuje stálou posádku. Okupace tří ostrůvků o ploše 1,7 km čtverečních by nevyvolala tak silnou odmítavou rekci reakci a Čína by si mohla otestovat, jak by svět na podobný krok zareagoval ještě před případným útokem na samotný ostrov.

Centrum pro novou americkou bezpečnost (NSAC) simulovalo scénář útoku na Prataské ostrovy, přičemž se ukázalo, že Spojené státy by byly v mnohem složitější pozici než Čína. Peking by v nejhorším případě své síly stáhl, ale výrazně by ho to nepoškodilo.

NSAC varuje, že ekonomické sankce na Čínu by měly omezený dopad, který by se projevil až za delší dobu, a asi by Peking nedonutily ke stažení. Tvrdší vojenský postup by však mohl přejít v rozsáhlejší vojenský konflikt, čemuž se chtějí Washington i Tchaj-pej vyhnout. Podle válečných her by bylo nutné do úspěšné akce zapojit další země, zejména Japonsko, kde mají Spojené státy své základny, a s ním přes svazek Quad také Indii a Austrálii, popřípadě Vietnam a Filipíny, které také čelí neoprávněným čínským teritoriálním nárokům.

„Tchaj-wan bude pro USA testem,“ řekl webu Defence One bývalý zpravodajec Norman Roule a varoval, že americký odchod z Afghánistánu podkopal věrohodnost amerických hrozeb zásahu proti Číně, pokud by podnikla invazi na Tchaj-wan. Jde proto o obnovení důvěry: „Lidé by neměli říkat, když jste se nepostavili za Afghánistán, uděláte to pro jiné země?“

Vojenští experti a odborníci na bezpečnost často upozorňují, že Čína představuje největší nebezpečí pro kyberprostor. Podle Roba Joyce, který stojí v čele amerického ředitelství pro kybernetickou bezpečnost Národního bezpečnostního úřadu (NSA), se Čína stala mnohem agresivnější a dokonce otevřeně projevuje snahu hledat slabiny v softwaru a v běžných spotřebičích.

Připomněl červnovou soutěž Tianfu Cup, kde dostávali hackeři peněžní odměny, když nalezli slabiny v předloženém softwaru. Podle Joyceho se soustřeďují na hledání slabin a chyb v operačních systému Windows 10 a Linux, browserech Chrome nebo Safari a pokoušejí se proniknout do iPhonů i přenosů Bluetooth.