USA uznaly vítězem venezuelských voleb opozičníka Gonzáleze

Madurovi v neděli přiřkl výhru vládou ovládaný volební úřad s tím, že od voličů obdržel 51 % hlasů a González jen 42 %. Už v tu dobu se ovšem hromadily důkazy, že ve skutečnosti autoritář Maduro po jedenácti letech v úřadu volby prohrál. To ve čtvrtek v noci potvrdil i Blinken, který jménem Spojených států uznal jako vítěze voleb Gonzáleze, píše deník The Guardian.

Blinken uvedl, že dle volebních záznamů obdržených venezuelskou opozicí překonal González Madura „nepřekonatelným rozdílem“. Spojené státy též požadují „uctivé a poklidné předání moci v souladu s venezuelským volebním zákonem a přáními venezuelského lidu“.

Maduro se zatím postavil jasně proti uznání prohry a přenechání moci opozici. Místo toho spustil mohutný zásah proti svým politickým oponentům, jenž dle něj chtějí provést násilnou „protirevoluci“. „Zadrželi jsme 1200 lidí a jdeme po dalším tisíci,“ řekl ve čtvrtek z balkonu prezidentského paláce Miraflores v hlavním městě země Caracasu svým příznivcům.

O den dříve sdělil Maduro zahraničním médiím, že chce Gonzáleze a jeho nejdůležitější spojenkyni, lídryni opozice Maríu Corinu Machadovou, vidět ve vězení. Oba též nazval „perverzními a strašidelnými“ teroristy. Blinken Madurovy hrozby nazval „nedemokratickým pokusem potlačit politickou účast a udržet se u moci“.

Šestapadesátiletá bývalá konzervativní zákonodárkyně Machadová, jež se během letošní volební kampaně stala politickou senzací, tento týden v článku vydaném listem Wall Street Journal přiznala, že se bojí o život. „Mohli by mě zajmout zrovna, když píšu tato slova,“ napsala. V tomtéž rozhovoru nicméně slíbila, že bude v odporu vůči Madurovi i tak pokračovat.

Madurův bývalý ministr Andrés Izarra, jenž kvůli rozporům s úřadujícím prezidentem od roku 2015 žije v exilu, uvedl, že nevidí žádné blízké řešení venezuelské politické krize. Masivní protivládní protesty v zemi vypukly už v roce 2017 a o dva roky později dokonce došlo k pokusu o Madurovo svržení, a i tak se v zemi zasažené jednou z nejhorších ekonomických krizí mimo válečný stav v dějinách nic nezměnilo.

Rozhodně se pak podle Izarry Maduro nevzdá moci dobrovolně. „Tihle chlapi spáchali tolik zločinů – vyšetřují je kvůli zločinům proti lidskosti, jdou po nich u Mezinárodního trestního tribunálu, USA jdou po nich s odměnou ve výši 15 milionů dolarů (347,6 milionu korun) kvůli obchodu s drogami. Vědí, že pokud přijdou o moc, tak jdou do vězení, takže pro ně je setrvání u moci otázkou života a smrti,“ řekl.

Izarra tedy předpokládá, že Maduro chce vládnout Venezuele doživotně. „Bude schopen zůstat u moci navždy. Stane se z něj další Duvalier,“ přirovnal Izarra Madura k haitskému diktátorovi Françoisovi Duvalierovi, známému jako Papa Doc. Vláda jeho a jeho syna trvala třicet let.

Zahraniční pozorovatelé ovšem tvrdí, že venezuelské opozici po víkendových volbách hrají do karet dva nové faktory. Tím prvním je, že se proti Madurovi obrátilo i mnoho z nejchudších částí země, jež byly dříve baštou sociálního hnutí Chavismo, které Maduro zdědil po svém mentorovi Hugu Chávezovi. K protivládním pochodům se podle odhadů přidaly tisíce lidí z těchto čtvrtí.

„Všichni přišli dolů z kopců, protože nás podvedli. Všichni vědí, že nás podvedli. Všichni vědí, že jsme vyhráli s více než 70 % hlasů,“ sdělil médiím během demonstrace pětačtyřicetiletý Rafael Cantillo z favely El Campito v Petare.

Druhým pro opozici kladným faktorem je, že údajný masivní volební podvod vyvolal rozsáhlý veřejný hněv a odsouzení i ze strany latinskoamerických levicových lídrů, kteří jsou tradičně Chavismu nakloněni. Patří k nim například prezident Chile Gabriel Boric nebo prezident Kolumbie Gustavo Petro.

Madurovu výhru neuznal ani brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, jenž se na začátku tisíciletí těšil dobrým vztahům s Madurovým předchůdcem Chávezem. Lulova vláda mezitím pracuje v zákulisí na mírovém politickém řešení situace.