Článek
„Amerika se už dál netěší z vojenského prvenství v indo-pacifické oblasti,“ stojí ve zprávě, která varuje, „její kapacita udržet výhodný poměr sil je stále nejistější.“ Upozorňuje, že pokud se americká strategie v oblasti nezmění, mohou jí „hrozit muka z nepředvídané krize“, a Washington možná bude muset bránit své spojence proti Číně.
Zpráva především upozorňuje na rozsáhlý arzenál čínských raket, „které ohrožují základny USA i amerických spojenců, které by mohly být prvních hodinách konfliktu vyřazeny z provozu přesnými údery“.
V Asii už je Čína supervelmocí
Podle zprávy sice Čína není globální supervelmocí, jako Spojené státy, ale v indo-pacifické oblasti výrazně posílila a neskrývá záměry rozšířit svou moc, když buduje síť základen v zahraničí. V Asii je supervelmocí, která soupeří s USA, navíc je odhodlaná.
Experti připustili, že USA stále mají v mnoha oblastech převahu, mají především mnohem větší jaderný arzenál a technologickou převahu, které se projevuje v protiraketové obraně a u letectva, které využívá bojové letouny páté generace, i ve schopnosti získávat zpravodajské informace. Navíc mají Spojené státy řadu spojenců, protože jsou v NATO.
Účinná čínská opatření proti USA
Čína sice nemá systém spojenců, ale dohání americký technologický náskok a pečlivě studuje schopnosti USA, aby pro nim našla vhodnou strategii, což se týká třeba typického amerického bojového uskupení s letadlovými loděmi, proti nimž vyvíjí účinné protilodní rakety. Už na začátku dekády americký ministr obrany Robert Gates upozornil, že pokud by se zlepšily parametry čínských protilodních střel s plochou dráhou letu, musely by být letadlové lodě drženy daleko od pobřeží Číny. Peking se zaměřuje na vývoj systémů, které maximálně ztíží Američanům možnosti operovat daleko od svých břehů. [celá zpráva]
„Čínský systém protiopatření pokopal americkou schopnost prosadit sílu v indo-pacifické oblasti a zvýšil nebezpečí, že by Čína mohla použít omezených sil k dosažení vítězství v oblasti předtím, než budou Spojené státy zareagovat a nastolit tam fait accompli, což je výzva po americké bezpečnostní záruky (spojencům),“ upozorňuje zpráva. Čína by se tak mohla zmocnit sporných území rychleji, než by USA přišly na pomoc a mohla by nastat situace podobná jako v případě ruské anexe Krymu. To je zvlášť nebezpečné pro země, s nimiž má Čína územní spory, jako jsou Vietnam nebo Filipíny.
Čínské zájmy nekončí v Jihočínském moři
Zpráva taky upozorňuje na čínské cíle. Prvním je odepřít Spojeným státům přístup do Jihočínského moře. Peking si klade nároky na 90 procent jeho rozlohy a zabírá tam sporná území a buduje na nich základny. Současně ale za touto první linií ostrovů chce omezit i přístup do vzdálenějších oblastí druhé linie ostrovů, když v rozmisťuje zbraně schopné zasáhnout třeba americkou základnu na Guamu.
Jedním z důvodů, proč vyklízejí Spojené státy pozice je to, že se po konci studené války soustředily příliš na boj s nejrůznějšími vzbouřenci a až nyní se soustřeďují na růst vojenské moci Číny, uvádějí experti. USA sice už za Baracka Obamy začaly posilovat svou přítomnost v asijsko-pacifické oblasti, ale experti se ve zprávě ptají, zda se se Washington úkolu dostatečně věnuje, protože americká zahraniční politika je pořád příliš poplatná době, kdy byly Spojené státy jedinou mocností.
Slábnoucí mocnost
„Amerika je atrofující mocnost, která není adekvátně připravena a vybavena pro velké soupeření sil,“ uvedla zpráva a dodala, že velký počet současně probíhajících modernizačních programů „je nad možnosti rozpočtu“. Zpráva současně upozorňuje, že schopnost globálního dosahu závisí na ekonomické síle.