Článek
Posily by navýšily počet amerických vojáků v Afghánistánu na zhruba 40 tisíc, tedy nejvíc od počátku konfliktu před více než šesti lety.
Některé členské země NATO nejsou příliš ochotné vysílat na neklidný afghánský jih další jednotky. Americký ministr obrany Robert Gates minulý týden řekl, že USA zvažují v oblasti, kde působí převážně britské, kanadské a nizozemské síly, převzít velení.
Posily se plánují pro příští rok. Opatření má mít stejný efekt jako loňské posílení v Iráku, jež po prezidentovi Georgi Bushovi žádal vrchní velitel Američanů v zemi David Petraeus, a které v Iráku pomohlo omezit násilí. Petraeus převezme na podzim post na hlavním velení americké armády s odpovědností za obě války.
Povstalecké násilí na vzestupu
Spojenci bojují v Afghánistánu nejen proti bojovníkům napojeným na bývalé fundamentalistické vládní hnutí Tálibán, který byl svržen po invazi vedené USA a Velkou Británií v roce 2001. Zejména Američané mají horském terénu při hranicích s Pákistánem problém i se zahraničními islamisty sítě Al-Kajda.
Počet bombových a ozbrojených útoků se v posledních dvou letech zdvojnásobil, o život přišlo na 12 000 lidí včetně více než 330 zahraničních vojáků, mezi nimi i českých. Navzdory přítomnosti 70 000 zahraničních vojáků v Afghánistánu sílí zejména vliv Tálibánu.
Posílení afghánského kontingentu o speciální jednotky z prostějovské 601. skupiny schválili minulý týden i čeští poslanci.
