Článek
O odchodu Američanů ze základny informoval v pondělí v pondělí americký velvyslanec v Pákistánu Cameron Munter. V pondělním rozhovoru pro pákistánskou televizi prohlásil, že Washington dělá maximum pro to, aby požadavek vyklizení základny splnil. "Slibujeme, že uděláme vše pro to, abychom opustili základnu Šamsí do data, které jste udali," řekl Munter.
Po útoku z 26 listopadu vyzval Islámábád USA, aby opustily základnu do patnácti dnů. Nezmínil ale, že by Šamsí využívaly bezpilotní letouny. Spojené státy útoky bezpilotních letounů nekomentují a o náletech oficiálně neinformují.
Pobouření Pákistánci
Pákistánské úřady žádaly ukončení provozu letecké základny Šamsí již po květnové americké operaci, při níž byl zabit Usáma bin Ládin. Nakonec se ale obě země dohodly na kompromisu, a sice, že bezpilotní letouny budou k útokům v Pákistánu startovat na amerických základnách v sousedním Afghánistánu a Šamsí budou využívat jen k přistání letadel v případě nějakých problémů.
Podle AP opuštění základny nebude znamenat výrazné omezení útoků amerických bezpilotních letadel v Pákistánu, protože základna Šamsí v jihozápadní provincii Balúčistán v poslední době pouze zajišťovala servis letounům, které se ocitly v problémech kvůli technickým závadám či nepřízni počasí.
Rozhodnutí Washingtonu opustit zmíněnou základnu nicméně svědčí o tom, nakolik se incident z 26. listopadu podepsal na již beztak napjatých americko-pákistánských vztazích. [celá zpráva]
Osud Afghánistánu ve hvězdách
Islámábád na útok okamžitě reagoval uzavřením hraničních přechodů pro konvoje zásobující alianční jednotky v Afghánistánu. Pákistán rovněž bojkotuje mezinárodní konferenci o budoucnosti Afghánistánu po plánovaném stažení zahraničních jednotek v roce 2014, která v pondělí začíná v Bonnu. Je to velká rána, protože američtí velitelé si jsou jisti, že Tálibán nelze porazit bez spolupráce s Pákistánem. Kmenová území při afghánsko-pákistánských hranicích slouží jako bezpečné přístavy pro bojovníky Tálibánu.
Problémem navíc je, že za krize nemůže Západ poskytnout Kábulu tolik peněz na armádu, aby mohl sám úspěšně bojovat s Tálibánem. [celá zpráva]
I afghánský prezident Hámid Karzáí na úvod summitu v Bonnu uvedl, že mezinárodní pomoc je klíčová po stažení vojáků ze země v roce 2014. Jen armáda potřebuje na svůj provoz osm miliard dolarů, USA však dají jen tři a ostatní země NATO dohromady jednu.
Afghánistán přitom usiluje o pomoc do roku 2024. Účastníci bonnské konference to Kábulu přislíbili, afghánská vláda se za to zavázala pokročit v boji s korupcí.